FRANTIŠEK DOSOUDIL
Modlitba - Žalozpěv z roku 1942
Pane na nebi neodpouštěj německým nacistům jejich časné a
věčné viny jakož i my jim neodpouštíme všechny jejich
zločiny a nikdy jim je neodpustíme
Na popravišti u pardubického Zámečku zastřelili ve středu
24. června 1942 v pozdních večerních hodinách třicet tři
obyvatel české národnosti z osady Ležáky na okrese Chrudim
mezi nimi Helenu Skalickou dceru kameníka Antonína Skalického
které nebylo ještě šestnáct let dále Josefa Boháče který
se dožil sedmdesáti čtyř let a zemědělského dělníka Antonína
Pilaře narozeného v obci s názvem Louka
Popravili sociálně demokratického učitele Josefa Janáčka
který učil v pardubické škole Na Skřivánku děti úctě a
lásce k rodné zemi a jeho kolegyni Věru Junkovou narozenou
ve Studánce u Pardubic Oba pomáhali československému výsadku
Silver A z Velké Británie
Způsobili dobrovolnou smrt motocyklistického závodníka
Františka Hladěny z Pardubic a popravili začátkem
července 1942 jeho mladou ženu Taťánu rozenou Vranešičovou
absolventku pardubického gymnázia z roku 1939
V Praze-Kobylisích popravili 20. června toho roku
ústředního tajemníka Republikánské strany zemědělského a
malorolnického lidu inženýra Jindřicha Žilku ze Starých
Ždánic a téhož dne na stejném místě doktorku filozofie
pracovnici pražské Národní knihovny Annu Zbořilovou
která pocházela z Přelouče
Také osudného druhého července toho zlého roku zastřelili
u pardubického Zámečku mlynáře Jindřicha Švandu z Ležáků -
Dachova jeho manželku Františku rozenou Štulíkovou a
strojníka Karla Svobodu z kamenolomu odkud radista výsadku
Silver A Jiří Potůček - Tolar vysílal své radiodepeše do Londýna
Zastřelili levicového truhlářského dělníka Bohuslava
Konvalinku z Pardubic ze Sladkovského ulice a jeho
manželku Annu umučili v listopadu 1942 v Osvětimi
Zastřelili také Arnošta Košťála majitele hotelu Veselka
v Pardubicích a jeho majetek konfiskovali dále popravili
Luďka Maturu absolventa pardubické reálky a Albína Palouše
spolu s ženou Marií Všichni účinně pomáhali výsadku Silver A
Zastřelili Antonii Bartošovou matku velitele
zpravodajského výsadku Silver A Alfréda Bartoše který volil
dobrovolnou smrt z vlastní pistole při obklíčení německými
policejními silami na rohu Smilovy a Sladkovského ulice
Zastřelili Jana Jozífa starostu a hostinského z Opatovic
nad Labem a jeho druha z národně socialistické strany
Františka Nyklíčka rovněž z Opatovic kde kdysi stával bohatý
benediktinský klášter než jej zcela zpustošil a jeho
mnichy rozehnal Diviš Bořek z Miletínka
Zastřelili sociálně demokratického funkcionáře
knihtiskaře Josefa Čeřenského z Pardubic a jeho druha
co do profese Jaroslava Rumla kteří údajně schvalovali
atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda
Heydricha toho vraha českého národa
Také zastřelili Františka Vaška majitele kamenolomu
v Ležákách a jeho bratra Jindřicha Vaška který byl do
jara 1939 důstojníkem československé armády
Item popravili pedagogy Ladislava Satrana spolu s
jeho ženou Josefa Geislera a Karla Ježka kteří na obecných
vesnických školách na náchodském okrese a na
Královédvorsku učili mladou generaci poznávat co znamená
život a jaký je svět
Zatkli a do koncentračního tábora Mauthausen deportovali
s označením Návrat nežádoucí skláře Jaroslava Turečka
z Úsobí na Havlíčkobrodsku který později působil
jako komunistický sekretář v Pardubicích a byl volen do
obecního zastupitelstva ve Svítkově kde bydlel J. Tureček
zahynul v označeném koncentračním táboře na jaře 1942
ve věku třiceti osmi let
Také u pardubického Zámečku počátkem července
zastřelili automechanika Stanislava Tyce z Dražkovic u
Pardubic kterého výsadkář Josef Valčík požádal o pomoc
Jeho bratry Františka a Václava poslalo pardubické
gestapo do koncentračních táborů odkud se živí už nikdy nevrátili
Nesou také velkou zodpovědnost za dobrovolnou
smrt učitelky Ludmily Malé z Nerudovy ulice v Pardubicích
a za smrt Žida Jiřího Krause který si sáhl na život
v září 1942 ještě před deportací do terezínského ghetta
Item vypravili v počtu více jak tisíce osob počátkem
zimního měsíce prosince v roce 1942 občany židovského
náboženského vyznání z pardubického kraje do Terezína
odkud je v následujícím roce transportovali do
koncentračního tábora Osvětim II kde zahynuli
Básníku Vítězslave Nezvale z moravských Biskoupek
tvé verše o těch kdo zemřeli bez viny daleko od
své domoviny a kdekoli znějí v údolí a na stráních
v okolí Ležáků a v korunách vysokých borovic
u pardubického Zámečku
Pane který přebýváš na nebesích neodpouštěj
německým nacistům jejich časné a věčné viny
jakož i my jim jejich zločiny na českém lidu
neodpouštíme a nikdy nemůžeme odpustit
BOHUMIL MATĚJOVSKÝ
Samota
Adoptoval jsem samotu.
Choulila se před mým
prahem
všemi opuštěná.
Teď celé dny
posedává
v křesle z bazaru
zírá z okna
a v noci nemůže spát.
Dnes už vím
čeho se tak bojí.
Že u našich dveří
jednou někdo zazvoní.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)