Karel Hagenbeck, hamburský obchodník s živou zvěří, ve své knize O zvířatech a lidech, (vyšla u nás již před 90 lety), napsal: »Veliký park zoologický se vším příslušenstvím jest opakem muzea: kdežto v muzeu zůstává všechno ztrnulé a nezměněno v mrtvém klidu, šumí zoologickým parkem svěží, radostný, ale také nemilosrdný život.« Tato slova potvrzuje zcela kniha MVDr. Jaromíra Svobodníka TYGRŮV SEN (nakladatelství Tvarohová - Kolář, váz. 176 str., Praha, 2004.) Autor publikace je zkušený veterinář, který prožil tři desetiletí života v zoologické zahradě v Praze. Působil ovšem několik let i v Africe, při výstavbě zoologické zahrady ve městě Alžíru.
Ve dvaceti poutavých příbězích se seznamujeme se životem zvířat a lidí v pražské Troji. A tak se stáváme svědky zajímavé, humorné i tragické symbiózy lidí se zvířaty. Hrdiny autorových vzpomínek jsou tygři, lev, slon, gorila, gepard, křeček, skunk, vlk, medvěd a další zvířata - z lidí pak ti, kteří o tyto živočichy pečují, např. ošetřovatelé a veterinářský personál. A také se několikrát dozvíme, jak se pracuje s uspávací vzduchovkou, aby se zvíře ponořilo v »polosmrt zvanou spánek«, o zvědavosti pštrosů, samotářském životě orangutanů, sociální hierarchii v životě smečky. Dočteme se, co prozradil fonendoskop na těle opičáka, i že v zoologických zahradách žije dnes více tygrů sibiřských (ussurijských) nežli ve volné přírodě. Autor nám prozradí, co jsou v injekčních stříkačkách přípravky Stresnil a Immobilon a proč musel 13. srpna 2003 zahynout v ničivé povodni slon Kadír. Příběhy nám rovněž přiblíží útěky zvířat ze zoo - buvola, vlků a jiných, seznámí nás s medvědem kanibalem a staneme se svědky hrůzy, kterou prožil ošetřovatel ve lví kleci.
Svobodníkova kniha v hypercivilizační, přetechnizované společnosti, plné osobních i společenských odcizení, existenčních, materiálních a sociálních nejistot, je pro nás vpravdě osvěžující četbou. Nejen že při ní relaxujeme,ale uvědomujeme si, že humanizovaná bytost - člověk je jen malou součástí rozlehlého světa přírody.
Vztah člověka k životu svého odvěkého souputníka - zvířete, vydává vždy relevantní svědectví o etických a povahových vlastnostech lidstva. V dnešních vzájemných vztazích mezi člověkem a zvířetem je mnoho pozitivních, ale bohužel ještě i negativních rysů. A vztahy člověka ke zvířeti prostupují i nemalou část naší a světové literatury. Exemplární je rovněž často až dojemný vztah mnoha spisovatelů k tzv. němým tvářím. Svobodníkova publikace zevšeobecňuje, jak trvalý kontakt člověka se zvířetem přispívá k celkové humanizaci lidstva. Lidé i zvířata mají sice své vlastní osudy, pravda, často diametrálně odlišné, ale jindy zase, např. v dobách válek či v krizových situacích - velmi blízké. Zvíře se stykem s člověkem stává docela jinou bytostí a tento vzájemný vztah, jak již bylo řečeno, charakterizuje i pozitivní změnu člověka. Knihy jako Tygrův sen nás kladně ovlivňují. Bližším vztahem ke zvířeti se člověk stává vnitřně subtilnějším, paralyzuje v sobě řadu negativních povahových rysů, rozšiřuje svoji představivost a to vše přispívá k jeho duševní rovnováze.
Svobodníkova kniha je především poutavá a zajímavá beletrie. To však neznamená, že nepostrádá celou řadu vhodně a téměř nepozorovatelně zakomponovaných didaktických prvků o životě zvířat, o nichž se v publikaci píše. Jsou ovšem tak nedidakticky interpretovány, že si je jako poučení ani neuvědomujeme.
Nezapomeňme ještě sdělit, že autorem grafické úpravy a ilustrací knihy a zejména nekonvenčně pojaté lakované vazby knihy s výraznou barevnou kresbou je Michal Cihlář.
Autor: Karel Aksamit
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |