Televizní tempo supercivilizovaného dneška, počítače a jejich hry, honba za penězi, existenční a podnikatelské starosti - to jsou některé ze symptomů života uspěchané současnosti. Poklidná doba včerejšků zmizela a do hlubiny času se s ní propadá i kouzlo pověr, svět symboliky, perzonifikace nejen přírodních jevů. Kolik podob a rysů měla tato perzonifikace i ve vztahu člověka ke zvířeti a jeho údajně bizarním vlastnostem, hypoteticky často velmi absurdním - to vše lze interpretovat naprosto odlišně. Setkání, chcete-li, duševní symbióza s tímto světem tvoří velice pestrou mozaiku. Kolik pověstí, mýtů, bájí, legend, ság, pohádek o pověrčivě nadpřirozených vlastnostech a jevech, vztahujících se k fauně, u nás najdeme.
Racionalita naší doby se výrazně liší od časů, kdy se fantastično světa zvířat těšilo zcela nekritické pozornosti. Vždyť nejen starověk, evropský středověk, ale ještě století před básníkem a spisovatelem J. W. Goethem a vědcem Alexandrem von Humboldtem bylo poznamenáno v Německu vírou v »mořské panny« a jiné kuriozity. Když byla založena v roce 1700 (sic!) berlínská Akademie věd, ve jmenovací listině prezidenta se uvádí, že je posláním akademie, aby ze všech sil bojovala za vyhubení vodních žínek, bludiček, permoníků a vlkodlaků. A v listině se zcela autenticky tvrdí, že za vypátrání každé z uvedených příšer se vypisuje finanční odměna šest tolarů...
Podivná tajemství fauny vyvolávají naši neustálou a úpornou snahu pídit se po dosud nepoznaném ve světě živočichů. To vše obohacuje náš život o romantiku poznání, odhalování neznámých dobrodružství, zbavování se našeho vnitřního strachu a posílení našeho sebevědomí. Novinář a spisovatel Jaroslav Kopřiva v knize BESTIE, MONSTRA, PŘÍŠERY (Nakladatelství Tvarohová - Kolář, r. 2003, váz., 206 str.), nás takovou cestou, vedoucí k poznání racionality, poutavě a zasvěceně provede.
Vlkodlaci, čarodějnice, metamorfózy lidí ve zvířata, podivuhodné kanibalismy, ptáci Noh a Fénix, kentauři, Sfingy, Sirény, Gorgony, bafometi, jetti a jeho různé podoby, bigfooti a divocí lesní muži, obludy žijící v hlubinách moří i jezer, draci a jejich kult v Asii, etc., etc., - to je osm kapitol publikace, v níž autor různé příšery představuje ve výňatcích nejen z dobového tisku, ale i z děl renomovaných spisovatelů a historiků. Symbolismus, historické reminiscence, ironie i odhalené podvody (např. fotografické podvrhy) a zase citace pamětníků, kteří vydali subjektivní svědectví, neutrální i jednostranné hypotézy, historky směšné i poučné - s tím vším se setkáme v publikaci. A tak před sebou máme zrcadlo zobrazující směšnost pseudovědeckostí - a zase historizující fakta. Co víme např. o bafometu - symbolu satanské kozy (půl člověk, půl koza s křídly), modle Satanské církve, založené r. 1966 v San Francisku?
Je to čtení zábavné i poučné, doplněné řadou dobových grafik, fotografií a ilustrací. Je to kus dějin lidstva, vádemékum jeho minulostí, která zmapovala i naše životy. Po této cestě jsme z minulosti došli až k dnešku. A je to i hmatatelný doklad o tom, jak se lidstvo neustále intelektuálně vyvíjí. Latinské De omnibus dubitandum (O všem nutno pochybovat), se vztahuje plně na všechny ty quasipříšery, quasimonstra a quasibestie, na něž si autor Jaroslav Kopřiva posvítil reflektorem racionality. Dalo by se to možná nazvat zjednodušeně: »od fantazie k realitě.«
Karel Marx v knize Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta napsal: »Tradice všech mrtvých pokolení tíží mozek živých jako můra.« Jaroslav Kopřiva se vyhranil silně proti po staletí zakonzervovaným myšlenkovým archaismům...
Autor: Karel Aksamit
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |