Zajímavou, běžnému, u nás dnes tak často a s oblibou pěstovanému standartu se vymykající knížku vydalo (s vročením 2003) brněnské nakladatelství Větrné mlýny - Jmenuje se VINNETOU TADY NEBYDLÍ a přináší ukázky ze soudobé povídkové tvorby severoamerických indiánských autorů. Náročná a nestandardní byla už sama příprava knihy. Ujala se jí - na výzvu nakladatelství - Katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Studenti se pustili do překladů (indiánská literatura je jednou z minorit anglický psaných literatur), členové a pracovníci katedry provedli výběr, obstarali komentář, zredigovali konečné znění. Jako sestavitelé jsou v tiráži uvedeni Jeffrey A. Vanderziel a Jiří Rambousek ml. První napsal předmluvu, druhý poznámku k překladu. Název Vinnetou už tady nebydlí signalizuje, že máme co do činění s dílem, které chce uvést - a vskutku také uvádí - »věci« na pravou míru. To jest poukazuje na omylnost představ, které se o indiánech tradovaly a tradují zejména ve střední Evropě. Představ stereotypních, romantizujících, vyprodukovaných - většinou - »neindiány«.
Knížka představuje dvaatřicet autorů z různých indiánských kmenů, v abecedním pořádku. Textu předchází vždy medailón s životopisnými údaji, s výčtem napsaných a vydaných knih. Zaznamenána jsou i ocenění, jichž se autorům dostalo. Pozoruhodných je v této souvislosti hned několik skutečností. Autoři jsou vesměs absolventy univerzit, působí v nejrůznějších centrech indiánské kultury a literatury, ve výzkumu, školství a tisku. Píší prózu, ale i poezii a drama, pěstují i publicistické a literárněvědné, historické žánry. A jsou nositeli prestižních cen. Ukázkou je v antologii mj. připomenut i N. Scott Momaday z kmene Kiowů, jenž získal v roce 1969 za svůj první román Pulitzerovu cenu. Román vyšel v roce 2001 v překladu Lucie Čenkové-Šimerové česky, pod názvem Dům z úsvitu. České překlady indiánské literatury jsou vůbec vzácné, kromě Domu z úsvitu zmiňuje antologie už jen tři další prózy.
Texty nepostrádají osobitost, originalitu, mají různý charakter. Některé jsou vyprávěny tradičně, odkazují k indiánské mytologii, jiné využívají moderních postupů, reflektují atmosféru, vztahy, denní život v rezervacích i v amerických městech (podle antologie v nich žije asi polovina všech indiánů). Líčí složitost, problémy, které s sebou nese sžívání indiánů starší i mladé generace s moderní americkou a kanadskou společností. Nutnost a touha uchovat si pocit indiánské kulturní identity. Usilují zachytit, jak se »lišíme« i jak se »měníme«. Děje se tak na pozadí příběhů humorných i tragických. Tlumočících stesk, osamělost i zmařené naděje. Mladý muž, homosexuál, umírá v domě matky, mezi svými lidmi na AIDS. Patnáctiletý chlapec, nejlepší hráč basketu v rezervaci, nedotáhne slibnou sportovní kariéru do konce - odvede ho od ní alkohol. Starý Henry, účastník druhé světové války, propadne po smrti své ženy pití, na cestě k synovi usne a zmrzne. Alkohol, drogy vyhánějí lidi z rezervací i z měst, rodiny se rozpadají, aby se po letech znovu našly a stabilizovaly. Jsou tu i zkušenosti z bojů druhé světové války, nechybí ani trauma z Vietnamu. Systém, v němž se uvažuje - a koná - v kategoriích zisku, vlastnictví, využívání, jim zůstává stále vzdálený. Obhospodařují půdu, prodávají ji a kupují, nedokáží ji však vnímat jako neživý předmět směny. Mohou ji jen milovat, obdivovat její krásu, žít v ní. Sherman Alexie v povídce, příznačně nazvané Na jediným semaforu v rezervaci už nesvítí červená, konstatuje: je těžké být v rezervaci optimistou. Alkohol je příliš lákavý. Přesto indiáni znají způsob, jak přežít. Ale vypadá to skoro, jako by »snadněji přežívali velké věci. Masové vyvražďování, ztrátu jazyka a země. Nejvíce škody jim působí maličkosti. Bílá servírka, která vás neobslouží, Vinnetou nebo fotbalový klub, co se jmenuje Washingtonští rudoši«.
Knížku doprovází mapa, na níž jsou vyznačena místa, kde sídlí nebo mezi nimž se pohybují kmeny, z nichž pocházejí jednotliví, v antologii uvádění spisovatelé.
Vinnetou tady nebydlí se nečte lehce. Informace jsou stručné, je mnoho dalších faktů a souvislostí, které byste chtěli znát. Jako celek, díky výběru, skladbě, díky vypovídací a literární hodnotě jednoho každého příspěvku poskytuje však kniha představu, jak a čím žije současná indiánská literatura. Co způsobilo v 70. a 80. letech dvacátého století onu explozi literární produkce, o níž se píše v předmluvě. Byla to silná, prožitá vazba na minulost a spolu s tím i schopnost učinit z této vazby odrazový můstek k průniku do současné mentality, k působivému, literárně adekvátnímu uchopení dnešní indiánské kulturní, etické i sociální a lidské reality.
Autor: Hana Hrzalová
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |