Kulturní stránky Mladé fronty Dnes byly 11. listopadu vskutku kulturní!
Nejprve ředitel Národního divadla v Praze, typizovaný antikomunista Daniel Dvořák obhajoval zprasenou Prodanou nevěstu, ostudu Zlaté kapličky. Odvolával se na představení z minulých úrodných let: "Uvědomuji si, že inscenace Prodané nevěsty se u nás téměř vždy posuzují podle scénografie. A také se posléze podle ní nebo dokonce po scénografech dodatečně pojmenovávají. Tak například hovoříme o Svobodově šátečkové, Svolinského, Františka Gruse s telegrafními tyčemi a podobně." Vzdělaní lidé však nehovoří o Františku Grusovi, nýbrž o Jaroslavu Grusovi, zatímco František, ovšem Gross, byl malíř zcela jiného naturelu. Na podobné překlepy reagoval dost citlivě a nedovzdělaného pana direktora by nejspíš po zásluze poslal do propadliště či ještě níž. Co však čekat od divadla, jež opatří propagační plakáty pivními hesly Plzeňského Prazdroje a barvotiskem nevěsty s cenovkou, naznačující, že jde o okasní výprodej? Nekupte ji, když vám na ni přispěje pivovar!
"V bolševickém divadle jsem byla vyřízená," vyznává se na další straně Zdena Hadrbolcová. Za komunismu strašně trpěla, nejen proto, že se "netajila politickou orientací" (to jsem nevěděl, asi se netajila v koupelně), ale i proto, že - jak se svěřuje - "přes zadek jsem se plácat nenechala". Rudá ruka se jejího pozadí nedotkla a uchovala pel její nevinnosti pro časy, kdy však se obdobná příležitost už sotva zopakuje.
Vrcholným číslem je však strana 25, kde vystoupil Vladimír Bystrov, takto bývalý tlumočník s přístupem na nejožehavější akce, jako například 6. dubna 1989 ("Dozvěděl jsem se však z ÚV Československého svazu novinářů, že Jevtušenkovi může tlumočit pouze vybraný tlumočník, potvrzený pěti razítky, což tenkrát znamenalo souhlas nejdůležitějších pěti oddělení ÚV KSČ, zejména z páté správy", komentuje bezchybný výkon s. Bystrova při návštěvě sovětského enfant terrible Zdeněk Hrabica v knize Jak jsem je poznal, Třebíč 2001). Bystrov sepsal recenzi knihy Anne Applebaumové Gulag - Dějiny (přeložila Petruška Šustrová). Kvituje, že autorka ještě přetrumfla Solženicyna: "Mohlo se zdát, že o strašlivé bezohledné manipulaci s lidskými životy už nelze říci více. Tato mozaika (totiž Solženicynovo Souostroví Gulag, pozn. autora) byla natolik přesvědčivým obrazem nelidskosti a morální zvrácenosti komunistického režimu, že už ani nevyvolávala potřebu dalších svědectví." Nejvíce se Bystrovovi zamlouvalo autorčino závěrečné slovo: "Tato kniha nebyla napsána, ?aby se to nestalo znovu?, jak praví klišé. Tato kniha byla napsána, protože je téměř jisté, že se to znovu stane. Totalitní filozofie měly a budou mít pro mnoho milionů lidí nesmírnou přitažlivost." A opravdu - už je to tady. Jeden koncentrák je například na Quantánamu! Bezohlednou manipulaci s lidskými životy provozuje v těchto dnech US Army třeba v Iráku, pokud lze vůbec nazvat manipulací střílení bezbranných zajatců, bombardování civilistů, jakož i plošné ničení džunglí, vesnic, měst a lidských osudů všude tam, kde se Velkému Otci v Bílém domě zamane. Pokud by však měl pan Bystrov na mysli totalitní zvrat u nás, dejte mu prosím vědět včas, aby si stačil převléci kabát.
Inu, co čekat v zemi tak upadlé, že televize položí obyvatelstvu otázku, jejíž zodpovězení skýtá jednomu šťastlivci naději na statisícovou výhru: "S Mikulášem chodí vodník, nebo čert?"
Autor: Karel Sýs
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |