PROTI RUDÉ HVĚZDĚ A PROTI MODRÉMU PTÁKU!
Pokus o občanský portrét senátora Ing. Jaromíra Štětiny
Jako redaktor a zástupce šéfredaktora Mladé fronty a později šéfredaktor týdeníku Svět v obrazech jsem poznal romantického muže, geologa, prospektora nerostů v dalekém Íránu, talentovaného novináře, spisovatele, fotografa, Ing. Jaromíra Štětinu. Stejně jako jsem poznal a spřátelil se s jeho nadšenými kolegy, brázdícími po roce 1970 sibiřské řeky na jejich milované pogumované lodi Matyldě.
Autor: Zděnek Hrabica

VYZNÁNÍ MILOVANÉ CESTĚ DOMOVA
Už pátou desítku let je výsostným tvůrčím prostorem akademického malíře a grafika, čerstvého pětasedmdesátníka Vlastimila Tomana (nar. 19. února 1930) malá oblast na severozápadním okraji jeho rodné vysočinské Třebíče. V Týně, tak se to tam jmenuje, má velmi skromný příbytek a ateliér v domku po rodičích. Říká se o něm, že žije odříkavě, skoro asketicky. Ale pravda to není.
Autor: Jan Dočekal

PRAVDA S POSMRTNOU MASKOU
"Nic mi nemůže zabránit, abych z Čech a Moravy vysídlil několik miliónů Čechů. Buď se český národ změní pod vedením svého prezidenta a své vlády, nebo z Evropy zmizí. Jestliže pachatelé atentátu nebudou dopadeni, potom to musím chápat jako skutečnost, že v českém národě je stále uhnízděn silný odpor proti Říši."
Autor: Zdeněk Hrabica

POEZIE
Lakonicky, jako ČTYŘVERŠÍ, nazval svou novou samizdatovou sbírku Svatopluk Kopeček, pozoruhodný moravský básník a člen Unie českých spisovatelů ("kresby, návrh obálky a grafická úprava Vlastimil Toman", b.r.m., připomínající rozmnoženiny samizdatů ze 70. a 80. let). Poezie by za normálních (!) okolností měla být publikována v normálním (!) nakladatelství a za normálních (!) edičních podmínek (honorářových, distribučních, literárněkritických etc.), a že se tak neděje, že dokonce mnozí ani nevědí, cože jsou to normální podmínky, patří k husarským kouskům restaurace, která byla na přelomu let 1989/90 tzv. revolučně forsírována jako "obnovení normálního fungování literatury": jen hlupák se utěšuje tím, že autorovi samizdatu nehrozí (možná) trestní postih jako kdysi.
Autor: Alexej Mikulášek

ZLODĚJI KŘIČÍ: "CHYŤTE ZLODĚJE!"
O tom, že se všední život může rázem změnit z literatury faktu a z divadelního dramatu v nevídanou frašku, nás přesvědčuje denní koloběh politických událostí. Spory o nabytí peněz na koupi bytu předsedy vlády České republiky, do něj vložené strýcovy peníze a peníze jednoho nepatrného akcionáře a.s. Mafra nebo MaF, utržené za prodej akcie (vzniklé, ať chceme či nechceme, z loupeže deníku Mladá fronta a jeho rychlého odprodeje za kopečky při jejím přejmenování na Mladou frontu DNES), připomínají asijský Absurdistán a evropské, české městečko Kocourkov.
Autor: Vladislav Hájek

KLADIVO NA RUDÉ ČARODĚJNICE
Pánové Mejstříku, Smoljaku, Štětino, Bobku, vážená společnosti s ručením omezeným (GmbH), vaše snahy zakázat komunismus parlamentní cestou jsou polovičaté, neřku-li slabošské. Je třeba řešit věci razantně. Vždyť už sám Himmler s obrovským předstihem - v červnu 1931(!) - varoval: "Aktivita nepřátel směřující k bolševizaci Německa je čím dál tím silnější. Naše zpravodajská a výzvědná činnost, sloužící k odhalování a tím k co nejúčinnějšímu potírání židovských a zednářských protivníků, je dnes nanejvýš důležitým úkolem SS."
Autor: Karel Sýs

POEZIE
KAREL AKSAMIT, ALOIS REICH

MAMINKO!
Zpocený slabostí, únavou, bolestí, strachem i zoufalstvím jsem usedl na úzké lavici vedle malé řádky nemocných - právě vyvolávali moje jméno. Pomalu a těžce jsem se zvedl, závaží nehybnosti i křečí mne tlačilo zpět. Vše jsem překonal a přistál před rentgenovou deskou, vyplížil se s námahou jako raněné zvíře na nemocniční stůl.
Autor: Karel Aksamit

SLOVENSKY, SLOVENSKY, SLOVENSKY...
Darmo som hľadal v Krátkom slovníku slovenského jazyka z r. 1997, ako sa správne píše slovo, ktoré v nežnom novembrovom orgazme pred pätnástimi rokmi splodili Nevedomosť so Zločinom za súhlasného a radostného štrngania kľúčov.
Autor: Ján Lenčo

PAMĚTNÍK A ODBORNÍK, NA NĚHOŽ JE SPOLEHNUTÍ
V umění vyřizovat si účty, dokonce i účty jen domnělé, málokdo se u nás vyrovná Drahomíru Šajtarovi. V posledním dvojčísle Alternativy plus (3-4/2004), v memoárovém článku František Halas a Karel Teige aneb Jak jsem se nestal pracovníkem Úprčeli líčí, jak se ucházel o místo v pražském Ústavu pro českou literaturu ČSAV
Autor: Milan Blahynka

ZBYTEČNÁ SLOVA O SLUŠNOSTI
V současném běhu světa a jeho obyvatel za štěstím (anebo za penězi?) není samozřejmě problémem elektronické spojení domorodce z Patagonie s Pepíkem Vyskočem z Putimi na jihu Čech.
Autor: František Dostál