KAREL AKSAMIT
Zrazená paměť...
Doba se trhá
Plátnem času
Noc prší ještě
Smrtí Hirošimy
A pruhované stíny z Osvětimi
Jsou plny tyfu s dětmi z Terezína
Čí to jen byla vina
Že dějiny daly si pauzu
Jen nakrátce
A zanedlouho po válce
Zděšený Prométheus
Proklínal syčící plamenomety
Nad chudým políčkem rýže
Ve Vietnamu
Zatímco na Bajkonuru
Stavěli rampu
Pro Ikara našeho věku
Slyším svět
V ozvěně vzdálené dálky
Zelený vojáček v gymnasťorce
Přinesl hodiny přesýpající čas
Zrnko po zrnku mír padal v nás
Proč na zarostlých hrobech
Padlých beze jména
Slovo si opět vzala
Letadla a děla
Dějiny světa dál šlapou po paměti
Která zapomněla
Střelný prach opět touží po oběti
Z časů válečných let
Doba krutě bezejmenná
Přihazuje nová jména
K vabanku který vždy něco stojí
Nechat již jednou válku na pokoji
Jako tenkrát
Když vojáček v zeleném přesýpal čas
Slyšel jsem motory vlaku míru
Jejich bafavý hlas
A k smrti znavený Prométheus
Usnul štěstím na louce
Dnes zrazená paměť času na vlajce
Trhající se plátnem noci
Pláče nad prokletou dobou
Kdy bez pomoci
Dešti Hirošim hrozí opět hučící nebe
A hrůza úděsná hrůza zase tolik zebe
Magické zapomnění
Jsou bolesti které tě nepřebolí
A řeky v nichž se neuloví
Čas ani trýzeň doby její kvas
Cosi je v tobě ve mně v nás
Souhvězdí lásek vrací zas
Do temnot nežití
Kdy život v nebytí
Hledal si svoji cestu ještě ukrytý
Teď nerad tristně odchází
Se steskem těžce zmírá
A angínou ti srdce svírá
Je to jen slabý odvar
Neznatelný vzdor
Když se pak odchod přiblíží
Minulost se již marně přehlíží
Zaživa i po smrti
Nekrology si píší naše úmrtí
Pak vítězství si připíše tvůj zmar
Vše opustí tě marná vidina
Tak ponoříš se stará pevnina
Do moře bez vody a břehů
A neviň city křehké plytký dar
Bezbranné dětsky nestálé
Křehce jak améby mění svůj tvar
Danajské plody krása utrpení
Jsou jistou cestou k sebezavraždění
V nenaplněné touze se ti život někde ztratil
Nikdo ti nepřizná proč tě tak krutě zradil
Vždy něco přichází a již to vlastně ani není
Odněkud někam s magickou hrou zapomnění
Odejdeš zmizíš snadno z prostoru
Který však nikde nevzniká i nekončí
A ani zastavený čas se s tebou proto neloučí....
Básník Karel Aksamit, člen Unie českých spisovatelů, oslaví 20. února 75. narozeniny. Srdečně blahopřejeme!
ALOIS REICH
Rodinná pouta v Bruselu
Rodina je základ státu,
má vytvářet svorný šik.
Příklad dali Duchoňovi,
nezaostal Bobošík.
Čelisti
Sociální štvanci
budou mít dál k žvanci,
když z hlouposti zvolí
namodralou šanci.
Není zpověď jako zpověď
U faráře je to snadné,
svět se hříchy nedoví.
Leč přiznání majetkové...
trestal by čert daňový.
Církevní renta
Milodary rozhodně ne!
Správně tuší každý Jarda,
že milodar cinká v drobných.
Nám však patří miliarda!
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |