NEJVĚTŠÍ ČECH?

   Zdá se, že jsme najednou nějak moc zvědaví. Nestačí nám tradiční až humorný zápas našeho kandidáta o Nobelovu cenu, nestačí nám souboje o vypití největšího počtu piv. Už ani ne souboj o dívčí krásu, či o zkorodovaného slavíka, hledáme super Super Star. No prostě chceme toho o sobě vědět stále více a hlavně hledáme někoho či něco, za co bychom se schovali, něco, co by naplnilo naši někdy velmi tristní životní situaci. A tak si volíme své bohy. Zdá se, že nová show, nová volba předčí všechny ostatní. Volíme si nejlepšího z nás. Největšího, tedy nejlepšího Čecha. Je pro naší společnost naprosto samozřejmé, tady podotýkám, že nejsem žádná feministka, že je automaticky myšlen muž. Čech.
   Všechny ty soutěže, z nichž některé jsme jmenovali, předpokládaly nějaká kritéria, a tak přirozeně omezovaly okruh možných zájemců a uchazečů. Největší Čech musí asi být jen Čech. Byl Čechem Karel IV., nebo Franz Kafka? Má ten největší být živý, nebo mrtvý? V čem má být největší? Na metry, tak to bych věděla o údajně historicky největším, a to byl nějakej Drásal z Holomóce. A co ještě, musí to být reálná figura, nebo postava imaginární. No prostě otázka nadlidská.
   Tvrdí se, že otázky jsou věčné, odpovědi dočasné. Výsledky, ke kterým se dobereme, budou jistě velmi zajímavé. Kdo před kým, kdo první, kdo poslední, no a hlavně, kdo vůbec ne. Jaká kritéria vlastně zvítězí. Bude to politik, básník, vojevůdce, zpěváček, manažer, filozof, matka v domácnosti, bavič, spisovatel? Zajímavé jsou výsledky z našeho okolí. Ve velké Británii to je W. Churchill, tedy politik, kterého jeho doba postavila před vůdcovskou roli. V Německu prý měli podmínku, že se nesmí volit Adolf Hitler. Že by se báli, že by mohl vyhrát? U nás se již objevila také podmínka. Vždyť na prvních místech se objevuje Jára Cimrman, musí to prý tedy být reálná bytost, a Cimrman bude prý mimo soutěž.
   Mám takový pocit, že nic nemůže být příznačnějšího pro duchovní stav Prahy a okolí než preference tohoto velikána. V jeho volbě je obsaženo vše, tady je ta pravá odpověď na stav věcí současných. Nedivila bych se, kdyby na dalších čelných místech byl také Švejk a u těch zbývajících idealistů i Babička. Přímo se nabízí vysvětlení. Vždyť když ty největší nemáme, tak si je musíme vymyslet. Ale to asi nebude celá pravda. Vždyť chceme volit něco či někoho, kdo nemá s tím naším světem nic do činění. Naše volba je obraz našeho dnešního světa - světa absurdity.


Autor: Věra Beranová


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)