...se rozprostřela do zprvu netušených poloh. Jejich hlavní organizátor (za tři sta tisíc korun jenom z rozpočtu města Olomouce) u svatém nadšení se snaží obhájit tuto starorakušáctvím páchnoucí šaškárnu a m.j. tvrdí: »...(o Radeckém se) dnes hovoří hlavně v souvislosti se dvěma válečnými střety. Custozza a Novara - dvě bitvy korunující dvě tažení Rakouska proti Sardinii, z nichž první bylo výtečné, druhé mistrovské. ... Jméno autora zmíněného citátu je Friedrich Engels.« K tomu pak podotýká: »Čas ideologisované minulosti je snad definitivně ten tam a my se můžeme k Radeckému hrdě přihlásit.« Engelsovo hodnocení kontrarevolučních válek a je provázejících okolností v Itálii se však už nedozvídáme.
Radetzky by se určitě cítil polichocen, že na jeho obhajobu byl do tohoto neideologického snažení, pro nás zcela nepochopitelně, zapojen i Bedřich Engels, jenž se ovšem ve vojenství docela slušně vyznal. Navíc byl do polemiky proti kritikům olomouckých oslav Radetzkého v další vlně zběsilosti vtažen jako ještě větší kalibr - nastojte! - sám Karel Marx, aniž lze pochopit proč. Bez souvislosti s tématem »Radetzky« se nám sděluje, že Karel Marx zhodnotil »postavení Čechů v dějinách slavným citátem: 'V tomto prostoru ostatně nemají Češi co pohledávat.' Takovou hloupost by neřekl snad ani slaboduchý Ferdinand I., zato guru všech pokrokářů světa ano. Nad tím je potřeba se hluboce zamyslet...«
Ví snad někdo, jakou souvislost mají Marx a Engels s oslavami Radetzkého v Olomouci?
Není třeba se hluboce zamýšlet, abychom si nevzpomněli na SS obrgrupnfýrera a generála policie Reinharda Heydricha, šéfa nacistického sicherheitstdienstu a zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě. Pan reichsprotektor se vyjádřil 2. října 1941 v Černínském paláci v projevu k nacistickým pohlavárům takto: »Hlavní myšlenka pro všechno naše jednání musí zůstat nevyslovena, že totiž tento prostor musí být německý a že Čech v tomto prostoru už koneckonců nemá co pohledávat.« (Otištěno například v knize Heydrichova okupační politika v dokumentech, Praha 1987; Dějiny českého státu v dokumentech, Praha 1994; Heydrich, Praha 2004.)
Buď Heydrich převzal - co se Čechů týká - názor Marxův, což by bylo překvapení, nebo by se snad měl popletený hlavní organizátor olomouckých oslav Radetzkého - dle svého návodu - »hluboce zamyslet« nad hloupostí, kterou by neřekl ani daleko méně ideologizací dějin střelený nedouk. Pozoruhodné je, jak se hlavní organizátor oslav Radetzkého, dobře známý špičkám olomoucké městské rady a těšící se její přízni, ohání oběma klasiky, jimž jinak patrně nemůže přijít na jméno. Snad tak činí v domnění, že zasáhne odpůrce oněch maškarád na počest věrného služebníka trůnu habsburského. Při jeho způsobu myšlení je to možné, pravděpodobné a hloupé. Znovu zde nacházíme jeden z mnoha dokladů, k jak nekalým prostředkům se uchylují bojovníci za odideologizování dějin, za »evropanství« (po vzoru příkladného Evropana Radetzkého), proti zneužívání historie, za rehabilitaci habsburské monarchie, kterou jsme v roce 1918 - řečeno slovy dotyčného znalce - »trochu lehkomyslně opustili«.
O olomouckých oslavách Radetzkého se psalo v Obrysu-Kmeni už v č. 45/2002, 43 a 50/2004. Jejich hlavní organizátor, jenž jistě vyjadřuje také stanoviska svých spoluúčinkujících (včetně městské prominence), byl dvakrát požádán o doložení autentičnosti údajného Marxova vyjádření o Češích »v tomto prostoru«. Pochopitelně takový doklad poskytnout nemohl. Je úsměvná ta spousta kliček a háčků a řečí o všem možném jiném, požadované odpovědi se však dočkat nelze. Jde o pustý výmysl a účelovou lež.
Dialog na téma »olomoucké oslavy maršála Radetzkého« nemá tudíž pokračování. Nemělo by však skončit úsilí o zastavení i oněch ostatních akcí v České republice, směřujících k obnovování starorakouských a jiných podobných reminiscencí, za tichého pomíjení tradic české a československé státnosti.
Autor: Julius Petřík
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |