UŽ SE ZASE HÁDAJÍ O JITRNICE

   Možná, že jste někdy četli historku o vesnickém ševci, kterému jednou vybyl ze zakázky kus kůže, dost velký na to, aby z něj ušil extra pár bot.
   V kruhu své početné rodiny začal švec nahlas spřádat plány, jak by pak s nově vyrobeným párem bot zašel do města na trh. Výhodně je tam prodal a za utržený peníz by na zpáteční cestě koupil malé selátko. Selátko by potom vykrmili ve statného pašíka a po Novém roce by mohla být zabíjačka. Celá rodina se hned začala živě dohadovat, kolik a jakých dobrot by z pašíka mohli pořídit.
   Jejich chutě a přání se různily natolik, že vypukla hádka kvůli množství budoucích jitrnic a jelítek. Švec musel nakonec zjednat pořádek svým potěhem.
   Krátce na to si přišel pro ten kus kůže zákazník, kterému teprve doma došlo, že by z jeho zakázky mělo hodně kůže zbýt. Z extra páru bot, pašíka a jitrnic nebylo nic.
   Vtipný a moudrý příběh. Člověk si na něj vzpomene při sledování stejně absurdního a komického vystupování mnohých současných politiků. Co všechno nám při každé příležitosti naslibují a jak se při tom dokáží mezi sebou konkurenčně trumfovat i hanět. Těch projevů, těch frází a cizích slov (aby to mělo ten správný punc evropanství a světovosti)! Vše tak zdánlivě důležité a přesvědčivé a přece ve skutečnosti to není nic jiného než pošetilé slibování a dohadování se o neexistující »jitrnice«.
   Snad jenom lidé se stejně nevinnou nevědomostí jako ona ševcova rodina ještě dnes nedokáží rozlišovat mezi sliby politiků a skutečností. Většině z nich by přece dnes už mělo být jasné, že žádný politik, jakéhokoliv zabarvení a nasměrování, ať slibuje, co slibuje - nemá ve skutečnosti nic, co by nám mohl ze svého dát. Prostě proto, že sám nic nemá. Musí nám to nejdříve vzít a pak nám z toho teprve něco s velkým halasem vrátit zpátky, abychom ho za to mohli chválit a oslavovat! Čím víc toho některý politik naslibuje, tím více nám pak vezme - dáme-li mu šanci! - a tím méně nám toho zbude pro nás a pro naše nejbližší.
   Ševcovské a politické jitrnice mají stejnou podstatu: nedají se doopravdy jíst! Pokud snad tohle ještě dobře nechápeme - měl by nám dát někdo potěhem!


Autor: Miloslav Rejzl


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)