POEZIE PRO NOTOVÝ KLÍČ

   Současná tvorba spisovatele Arnošta Tabáška hladí čtenářovo srdce. Zejména svými mysliveckými příběhy Revír mého srdce (Erika-Euromedia Group - Knižní klub) a Moře plné srnců (Euromedia Group) Arnošt Tabášek nyní pevně zakotvil v české próze nového století. Jako publicista a novinář má Tabášek blízko k literatuře faktu. Tento žánr obohatil výpravnou knihou Dobývání nebe (Formát 2002) s fotografiemi himálajského horolezce Radka Jaroše. S úspěchem se setkala i kniha o herečce Adině Mandlové Fámy a skutečnost (Formát, 2003). Do ní se zejména na rozhlasových vlnách strefovaly zapšklé sametové kobylky doby s ulomenými špičkami svých tužek. Se silně napomínající vehemencí: rozhlas je teď přece jenom náš!
   Hledal jsem heslo Tabášek v nových encyklopediích, marně. Místo zde pevně a v naší době i neotřesitelně zabírají jiné "literární pojmy" - Rejžek a jemu podobní.
   O to víc dnes těší, že se v době mlčení o desítkách talentů této země objevila další Tabáškova kniha CESTA K MODLITBĚ aneb TEXTAŘ PETR RADA VYPRÁVÍ (Nakladatelství Jindřich Kraus, 2004). Jak známo, Rada patří k našim nejproslulejším textařům. Posluchač si často neuvědomí, že jeho Píseň o malíři: "Bydlíval u nás v podkroví / voníval terpentýnem / a že byl malíř to se ví / občas byl cítit vínem" se stala téměř národní. Radův text pro Píseň pro Martu (v podání Marty Kubišové) se po 21. srpnu stal výrazem národního vzdoru a jeho osudy vedly nakonec k Radově exilové anabázi.
   Tabáškovi se na rozdíl od mnoha desítek autorů podobných knih, kterými je náš trh přehlcen, podařilo udržet sevřený obsah. Provází nás příběhem s dramatickými zápletkami doma i za kopečky - cestou, která Radu přivedla až k protinožcům. Tam se stal vydavatelem a šéfredaktorem čtrnáctideníku Hlasy Čechů a Slováků v Austrálii.
   Zaujal mne Radův pohled na tehdejší poměry mezi nejrůznějšími vrstvami československé emigrace, její dělení na proudy kolaborantské, tisovské, poúnorové, posrpnové a smíšené. Ale přitom právě tam Petr Rada dospěl k poznání, že na australském kontinentu nepocítí téměř nikdo animozitu vůči přistěhovalcům a v dobrém pozná, co je to tržní ekonomika. Návrat domů po roce 1990 znamenal pro Petra Radu opravdový šok.
   Ale to i mnoho dalšího se dozví čtenář při četbě už opravdu sám.


Autor: Zdeněk Hrabica


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)