OTÁZKA PANA DONUTILA


   Znamenitý herec a dokonalý vypravěč Miroslav Donutil patří k vynikajícím moderátorům svých vlastních pořadů. Do jednoho z nich, který se nazývá NA KUS ŘEČI, si pozval režisérský manželský pár Jitku Němcovou a Otakara Vávru. Toto příjemné povídání o filmech, ale i příhodách z rodinného života bylo ukázkou, jak lze vkusně dělat televizní pořady. Pan Vávra patří k lidem, kteří se dostali k vlastní filmové práci v roce 1931. Tehdy mu bylo dvacet let a natočil několik krátkých filmů převážně experimentálního charakteru. Svůj první samostatný film Filozofská historie natočil v roce 1937. Vyjmenovat všechny slavné filmy i slavné herecké osobnosti, se kterými pracoval, by bylo téma na samostatné povídání.
   Pan Donutil se panu Vávrovi vyznal ze svého obdivu k jeho filmové tvorbě. Zmínil se ovšem pouze o některých filmech. Nejvíce na něho osobně prý zapůsobil film Kladivo na čarodějnice. Tento film vznikl na motivy historického románu Václava Kaplického a soudních zápisů z čarodějnických procesů losinských a šumperských z let 1678 až 1695. Líčí přípravy, průběh a závěry zlovolně inscenovaného procesu, v němž zahynuly desítky nevinných lidí. Film z roku 1969 působivě postihl krutý a bezohledný mechanismus ničím nekontrolované moci. Diváci v kinech, i Miroslav Donutil, cítili, že šlo o výpověď tvůrce o politických procesech z padesátých let minulého století. Otakar Vávra přiznal, že tak také tento film zamýšlel. Miroslav Donutil položil tomuto tvůrci ještě jednu "záludnou" otázku a zeptal se, jak mohl po takovém filmu natočit filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy. Pan profesor Vávra po krátkém zamyšlení řekl: "To jsem musel..."
   Možná by bylo dobré doplnit, co všechno se za tím krátkým vyjádřením skrývá. Pokusme se procházet historií naší vlasti a doplňujme díla pana Otakara Vávry.
   Třicátá léta a doba okupace - Cech panen kutnohorských, Humoreska, Dívka v modrém, Maskovaná milenka.
   V květnu roku 1945 povstala Praha, ale na Barrandově se točil film Rozina sebranec. Kinematografie se dočkala znárodnění a Otakar Vávra procházel různými funkcemi, ale především točil - dokumenty Vlast vítá a Cestou k barikádám. Také slavný Krakatit a Němou barikádu.
   Padesátá léta - období kultu osobnosti. Vkladem tomuto období jsou filmy Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. K desátému výročí Vítězného února natáčí film Občan Brych.
   V šedesátých letech nastupuje nová vlna a o slovo se hlásí mladá filmařská generace. Otakar Vávra přichází s filmy Zlatá reneta a Romance pro křídlovku.
   Už byla zmínka o Kladivu na čarodějnice. Tehdy pan režisér v rozhovoru pro Rudé právo řekl, že film chápal jako historický, protože ho zajímaly čarodějnické procesy. Asi musel?!?!?
   Období normalizační a již zmíněná trilogie. V osmdesátých letech natáčí dvoudílný film Temné slunce, kdy se pokouší aktualizovat Čapkův Krakatit.
   Vzpomínám si na jedno setkání dvou národních umělců v osmdesátých letech. Tehdy Karel Zeman oslovil Otakara Vávru a zeptal se: "Pořád ještě točíš??? A pořád samé dvoudílné???"
   Karel Zeman v roce 1989 zemřel a netušil, že Otakar Vávra dokončoval další dvoudílný film.
   Tento tvůrce patří k českým mistrům velkých historických pláten i významných obrazů ze života současných lidí. Tak se o něm zmiňovala soudobá kritika. Za svůj život obdržel mnoho cen a vyznamenání: Čestné ceny v roce 1937, 1939. Národní cenu v roce 1941. Státní cenu v roce 1953, Cenu Antonína Zápotockého za film Dny zrady.
   1955 titul zasloužilý umělec,
   1961 nositel Řádu práce,
   1968 laureát státní ceny Klementa Gottwalda,
   1968 titul národní umělec,
   1977 laureát státní ceny Klementa Gottwalda,
   1981 nositel Řádu práce,
   2001 Českého lva za dlouholetý umělecký přínos,
   2004 Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění...
   Celé toto zamyšlení nad tvorbou Otakara Vávry je odpovědí pro všechny, že my diváci jsme svému režisérovi věřili a nemysleli si, že pan profesor MUSEL, ale domnívali jsme se, že CHTĚL.



Autor: Jiří Kalaš


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)