JAK JSEM SE STAL SLOVANSKÝM EXTRÉMISTOU

   Tak jsem se stal extrémistou, neboť se navzdory nordickým rysům svého uvadajícího gezichtu hlásím k myšlénce slovanské, která jest v současné podivné době kvítkem nezalévaným a opomíjeným, ba často pomazanými hlavami opovrhovaným.
   Dočetl jsem se v jakémsi inzertním plátku, že jsme potomky Keltů, tedy aspoň ti z nás, kteří jsou podobni činorodým Irčanům, čili lidé úspěšní a bohatí, na rozdíl od neúspěšných a chudých, kterým podřadná krev slovanská v žilách koluje a širokorozchodná slovanská duše se pochybnostmi o čistotě nyní nalévaného, západem importovaného vína zmítá. Lemplové slovanští prý toliko natahují líné pazoury po státní podpoře v mylném domnění, že erár z jedinců úspěšných četné daně jen proto vyssává, aby je neschopné při životě udržoval, pročež se mu pak nedostává potřebných financí na vojenská dobrodružství v krajích vzdálených, kde se různí teroristé houfují a naši demokracii trvale ohrožují.
   Rovněž jsem se dočetl, že Slované jsou jakési podivné bytosti na východě, s nimiž máme bůhvíproč společný pouze jazyk, neboť naši předkové propadli davovému šílenství, obuli čižmy, oblékli čabraky a počali křísit češtinu, ten podivný a zavrženíhodný jazyk, hodný posluhů a otroků. Tím nás darmo od kultury západní vzdálili a málem do finských močálů či dokonce asijských stepí zavlekli, takže jsme nyní nuceni se pokorně zpět do Evropy pachtit a plížit ocasy svěšenými vrtíce, považováni za bandu barbarskou.
   Před lety, kdy svištěly bomby nad srbskými městy, jsem proti onomu "humanitárnímu" způsobu šíření osvícené západní kultůry veřejně hlasitě protestoval, dokonce jsem si tak troufl i na posvátné půdě městského úřadu nedaleko Radotína, kde jsem byl důrazně napomenut jedním opelichaným ouřadou, abych okamžitě zanechal agitace proti našim novopečeným západním spojencům. Rozhněvané individuum dokonce prohlásilo, že se hluboce stydí za to, že je Slovanem, pročež jsem mu doporučil prohledání obecního archivu, kde možná nalezne v zaprášených regálech přihlášku k Němcům, jaké byly běžně k mání v časech, ady u nás zřídili v zájmu Nového světového pořádku neslavně proslulý Protektorát, lidově zvaný "Protentokrát Bémenméren." Tento ostatně zdá se opět klepati na dvéře špatně zalígrované, byť s názvem pozměněným a v podobě sice modernizované, leč podstaty původní . Zároveň jsem mu doporučil podat si přihlášku k Bundeswehru, aby se mohl po vzoru bývalých příslušníků Wehrmachtu a po boku jejich synů a vnuků účastnit probíhajícího útoku proti balkánským Slovanům, eventuálně by se též mohl ucházet o přijetí do řad pohrobků slavné škipetárské SS divize "Skanderbeg," která má též s očišťováním Evropy od slovanské chamradě bohaté zkušenosti. Onen ouřada neřekl sice ani popel a já svobodně odešel, neboť máme nyní skutečnou demokracii a můžeme hlasitě vůkol sdělovat své myšlenky. Nejlépe se sdělují do duté vrby, která argumenty se zájmem vyslechne, zatímco náš dobrý lid, jenž za jistotu desetinásobku rozdal všechno co měl, podobné řeči nevnímá, neboť prahne po Evropě a má masmédii vybělené mozky dočista doběla, takže vyslovený odlišný názor nedojde jeho sluchu a pravdivá slova se skutálí jako hrách po stěně. Ačkoliv mnozí již z kocoviny procitají a zjišťují, že na rady pravých Evropanů připustili patnáctileté řádění band loupežných rytířů, takže ničeho již nemáme, po všem jest veta a zůstala leda Bible kralická a Labyrint světa, o něž však zahraniční kapitál a investoři zájem neprojevují. Možná ještě Hradčany, Vyšehrad, Blaník a Říp, které prodáme za symbolickou 1,- Kč / metr kvadrátní, zatímco Ještěd a celý Sudetenland ist ewig deutsch a rozpustí se v jakýchsi euroregionech.
   Máme však naději, že v mišmaši či eintopfu evropském nebudou již zkoumány naše rodokmeny do osmého kolena, ba ani osvědčení o árijském původu nám nebude zapotřebí, dokonce ani vystěhování na Sibiř či do Patagónie nám nehrozí, tak proč se, byť jen z nostalgie, k sounáležitosti slovanské nehlásit?
   Bohužel, jakýsi vysoce postavený ajznboňák prý osoby k myšlénce slovanské vzájemnosti inklinující považuje za extrémisty, avšak já přesto hrdě prohlašuji, že jsem na svůj slovanský extremismus hrdý a od mateřštiny neupustím ani na loži smrtelném, bez ohledu na skutečnost, že mé geny zajisté pocházejí od rozličných předků, přes křižovatku Evropy sem tam courajících, neboť je mi zcela lhostejno, zda se jednalo o Slovany, potomky franckých kupců, Kelty, Alemány, Latiny či Kašuby, ba ani za předky ašantské, Křováky či Mašukulumby se nestydím, neboť v mé široké slovanské duši se cizorodé geny nikterak nesváří.
   Proto ať žijí Slované, na zdraví i na zdarovje, živijó, do Pěruna, krleš!


Autor: Gandalf Šedý


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)