Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha již tradičně volí jeden stát jako čestného hosta, který má možnost představit svou knižní produkci v centrální expozici. Prostor je to velký a jednotlivé země ji vždy využívají k prezentaci své kultury v obecnějším měřítku. Letos to bylo Slovinsko a jistě mnohé návštěvníky překvapilo, jak bohatou slovesnost pěstuje malý jihoslovanský národ. Expozici otevřel slovinský ministr kultury spolu s velvyslancem a nepochybně mohli být pyšní na to, co do Prahy přivezli. V řadě doprovodných programů se zájemci seznámili s mnoha jmény minulé, ale i současné slovinské literatury. Za starší generaci jmenujme alespoň Vladimira Bartola a jeho vynikající historický román Alamut, který, ač vznikl již v roce 1938, naprosto aktuálně řeší otázky vzniku islámského terorismu. Žijícím klasikem, a u nás asi nejznámějším slovinským literátem, je Drago Jančar, jehož romány Kateřina, páv a jezuita nebo Galejník byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny. Právě těmto převodům do češtiny a jejich tvůrcům byl věnován zvláštní pořad, který potěšil přítomností nastupujícího pokolení mladých překladatelů.
Druhým nosným tématem veletrhu byla Literatura slovanských národů. Navazovalo na prezentaci Slovinců, ale jeho záběr byl mnohem širší. Společnou expozici Knižní Moskva připravily ruské hlavní město s Velvyslanectvím Ruské federace a nabídly velmi širokou paletu produkce několika nakladatelských domů. S literárním čtením vystoupila autorka psychologických románů o špičkách nacistického Německa J. J. Sjanovová, prezentován byl i román Ruský voják sovětského spisovatele A. A. Sizoněnka. Velmi zajímavé a pro nás Čechy až neuvěřitelné bylo setkání s rusky píšícími autory, kteří žijí a tvoří v Česku. Jejich počet, stejně tak jako množství knih, novin a časopisů vycházejících u nás v ruštině, je ohromující. Komerční úspěch bude mít nepochybně kniha proslulého konstruktéra Michaila Kalašnikova, který ji také osobně předvedl. Naší pozornosti by také neměl uniknout nový výbor z klasiků ruského humoru, připravený překladatelem Liborem Dvořákem, nebo Velký česko-ruský slovník nakladatelství Leda. Expozici ruských knih převzalo Velvyslanectví RF, které je jako dar věnuje společenským a kulturním institucím v Praze.
Každoročně má na veletrhu svůj skromný, ale hojně navštěvovaný stánek lužickosrbské nakladatelství Domowina. Budyšínské nakladatelství uvedlo pro děti pořad nad knihou Zpívající lipka - Pohádky západních Slovanů, která vychází česky, slovensky a lužickosrbsky, a se Společností přátel Lužice uspořádalo i tiskovou konferenci pod názvem Lužičtí Srbové uprostřed Evropy.
Současnou slavistiku, úlohu slovanství v české společnosti i otázky vzájemných vztahů mezi slovanskými literaturami řešily diskusní pořady a vystoupení odborníků z vysokoškolských pracovišť. Nepřehlédnutelná byla velmi kvalitní prezentace Slovanské knihovny v Praze, kde se nachází nejrozsáhlejší středoevropská sbírka slovanského písemnictví.
Neprohloupil také ten, kdo si pořídil mimořádné číslo čvrtletníku Navýchod, časopisu, který se již pět let systematicky věnuje slovanským a východoevropským kulturám. Navýchod - speciál má podtitul Slovanské literatury a najdeme v něm stručný, ale erudovaný přehled dějin všech slovanských literatur a to až po nejžhavější novinky a umělecké trendy, obohacený navíc řadou ostrovtipných postřehů, glos a poznámek. Troufám si tvrdit, že se jedná o počin výjimečný a před autory jednotlivých národních kapitol a redakcí celého čísla (I. Skálová, J. Kravčík) nezbývá než hluboko smeknout.
Když jsem se vloni na knižním veletrhu u stánku jednoho z našich největších nakladatelství podivoval nad již druhým vydáním knihy o slovanské mytologii, dověděl jsem se, že když se objeví na trhu kniha o čemkoli slovanském, je o ni nebývalý zájem. Je to přece o našich kořenech, dodal vedle stojící mlaďounký knihkupec a zakroutil hlavou nad mou nechápavostí. Mezi organizátory a tvůrci letošního "slovanského" knižního veletrhu jsem viděl mladých, schopných a pro věc nadšených lidí nebývalé množství. Slovanská literatura a kultura se o budoucnost bát nemusí.
Autor: Vladislav Veselý
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)