Ne, neradujte se, milí čtenáři, bavičům nebyla v televizi vyhrazena středa, jako kdysi slovenským hrám pondělí a myslím sobotám detektivky. Mělo by to docela logiku. V pátek nebo v sobotu se diváci podívají vlastně na všecko, vysedávání u bedny k pátku a k sobotě, doma i na chatě, když není počasí na táborák, přece už patří, co taky jinak dělat, pokud už člověk nemá správný věk na disču a správný obnos na nějaký ten striptýz? Takže by jim sledovanost nepoklesla, kdyby vysílali třeba cyklus her Shakespearových nebo Molierových - a sledovanost ve středu by spolehlivě obstarali a zajistili baviči. Ale pachatelé programu na vlnách čistě komerčních i komercí pomatlaných veřejnoprávních asi nejedou na procenta s těmi jmenovanými Šejkspíry a Moliéry a setsakra dobře vědí, proč je dobré jít na ruku tuzemským dnešním bavičům od rána do noci, zpovídat je, co vaří, jak vaří a stelou a melou a melou, všecko semelou, kdo s kým a s kým ne, nikdy neříkej ale ne, a tak jsou baviči na obrazovce pořád. A v baviče nám rostou i rosničky a hlasatelé zpráv. I události katastrofické a zpravodajství z bojišť se má přece servírovat zábavnou formou. Kvůli sledovanosti, tedy přílivu, ba tsunami reklam, tedy peněz jako želez.
   Aby divák nezapochyboval, kdo je na obrazovce ten hlavní, bavič v roli uvaděče nebavičských osobností (ano, i mimo šiky bavičů opovažují se být ještě osobnosti) se nedrží v pozadí, nechová se skromně, jak se na uvaděče sluší, ale zasedne na trůn mezi pozvané hosty jak paša, a když už pustí osobnost ke slovu, sice ji zdvořile vyslechne, ale hned pořad vylepší nějakou svou historkou zaručeně zábavnou. Je prostě ve středu a jeho posaz je symbolický. Vyjadřuje, kdo má být ve středu zájmu. Zvlášť v tom vynikají dva. Jistý pan zrádného jména Donutil, kdysi snad herec jistých skromných kvalit, zejména v roli opilců, a jistá paní Pawlowská, která si žije v žitě z citátů a patrně ani sama neví, co je vlastně v jejích řečech a knihách a exhibicích její. Kdyby se udělovala nějaká Velká cena samolibosti, oba by ji už měli, jejich samolibost nemá mezí. Zdá se, že ti dva v ní soutěží. Nedávno zabodovala paní Pawlowská, která proměnila své hosty, s nimiž měla honit banánové rybičky, jako obvykle v okrasné křoví a téměř obtížné kibice, a promluvila o sobě. Jak byla kdesi v Žatci na jakémsi knižním miniveletrhu a jak tam objevila zápis, milí čtenáři, můžete hádat, o kom. Ano, správně, o sobě. A jaký: Nejvíc se nám líbila paní Pawlowská, i když ostatní exponáty byly také zajímavé. To aby se kýč ubezpečil, že se líbí. Snad ještě teď se tomu směje, vzorek bez ceny, muzejní už exponát - zato ve středu všeho dění všehomíra.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)