Žijeme v době, která příliš nepřeje serióznímu psaní o literatuře, trh téměř totalitně panující dává přednost historkám a hysterii před historií, různým dohadům před solidním průzkumem, skandálům a nahlížení do ložnic před porozuměním smyslu a poslání tvůrčí práce. Hlouběji zabírající práce sice tu a tam vycházejí také, často jen díky obětavosti svých autorů, pravidelně v mizivém nákladu, bez šance umístit se ve většině knihkupectví a získat si pozornost odborné kritiky. Šťasten, kdo za této situace dokáže napsat knihu, která neklouže po povrchu od jedné veselé příhody k jiné podobné, ale jde k podstatě, a přece se může na knižním trhu prosadit.
A to se možná poštěstí na slovenském knižním trhu a snad tu i tam i u nás Igoru Válkovi knihou HAŠKOVI V PÄTÁCH (Matica slovenská, Martin 2003), jejíž podtitul zní: Koláž o hľadaní a najdení Slovenska i spisovateľa.
Hašek je autor stále čtený, stále populární a přitažlivý, protože opředený legendami, při jejichž rozkrývání se rodí legendy další, své svědectví o něm podobně jako o Janu Werichovi vydal už kdekdo, kdo se s ním viděl, a vyjdou jistě další, sepsaná dětmi a vnuky pamětníků, časem se možná nadějeme knihy i o jeho spodním prádle a o tom, co údajně říkával ze spaní.
Válkova kniha je zásadně jiná: se vzácnou akribií rekonstruuje podle dochovaných dokumentů cesty mladičkého Haška na Slovensko téměř hodinu za hodinou, vysledovává ohlas těchto cest v Haškově díle a posléze odhaluje jejich mimořádný význam pro genezi Haškova tvůrčího typu a umění. Válek ukazuje, jak návštevy Slovenska a stretnutia s jeho obyčajnými a výnimočnými obyvateľmi pomohli odkryť jeho nesmierny literárny talent a formovali aj iné stránky modelujúcej sa osobnosti. Vysoce oceňuje, že mladý Hašek až neuveriteľne zrelo pochopil, že ide o svojbytný národ i mentalitu nášho národa. A ve svém překladu přetiskuje jak dokumenty, tak Haškovy literární, už tvůrčí výtěžky ze slovenských cest. A odvažuje se, okouzlen a prostoupen Haškovým slohem i osmělen jeho způsoby, vyprávět formou fiktivního monologu. Navíc přidává aktuální bodky, v nichž jde po dnešní podobě míst, kde kdysi stanula Haškova noha nebo spočinula jeho hlava. Bodka je totéž co tečka, ale v tom slově je ztajeno i bodání, píchání do problémů. Na konci knihy je kromě třístránkového životopisu v bodech dvacetistránkový Miestopis všech pěti Haškových slovenských cest.
V rozsáhlé už polici prací o Haškovi si tahle kniha nepochybně udrží velmi dlouho čestné místo. Teď už jen maličkost, jaká korunuje dílo: aby se svazek dostal do rukou co nejvíce i českých čtenářů i nakladatelů. Prospěje to jejich pohledu jak na Haška, tak na Slovensko, na tu blízkou nám zemi, kde se tvůrčí práce a osobnost cení opravdověji, než to většinou umíme my.
Autor: Milan Blahynka
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |