Začínám s řádky tohoto fejetonu na rozhraní léta a podzimu. Kalichy svlačců, řeřichy s jiřinami a především růže nikterak nevypadají, že by se chtěly odevzdat do nadvlády vlezlé melancholie plískanic. Leč stejně jako loni - stane se. Naplnění se dočkají verše o novém jaru, novém zahynutí. Je to zvláštní: vedle lásky a dělnosti věnuje poezie mimořádnou pozornost smrti, ať už prostřednictvím přímého nebo obrazného pojmenování. Stačí si připamatovat Máchu, jemuž obraz země splývá s kolébkou a rakví, Casselanda s tvrzením, že nekrásnější zahrady bývají ze hřbitovů, k čemuž Sergej Jesenin dodává: Jsme hosty zahrad, odšumíme... Podle Josefa Hory - od kolébky až ke hrobu, svět podobá se hřbitovu - a líbezně zaznívá Halasův verš: Zezdola k růžím přivoníš, až budeš smrt svou žít. Každé dítě si pamatuje ze školy, že Jan Neruda zvolil pro svou básnickou prvotinu název Hřbitovní kvítí.
Ale ať tak či tak, počet těch, kteří si dobrovolně zvolí místo k životu, je mnohonásobně vyšší než počet těch, co by vztah k zdůvěrnělé lokalitě vyjádřili přáním: Tady by se mi líbilo spočinout. Mohlo by to vyznít nepatřičně, pro někoho dokonce morbidně.
Poklonil jsem se památce slavných na hřbitovech v Berlíně, Moskvě, Soluni a Paříži, navštívil Slávičí údolí i pražský Slavín, nenechal jsem bez povšimnutí zapomenuté rovy v česko-německém pohraničí. A stejně jako Viktor Dyk v tesknici sbírky Devátá vlna musím přiznat, že s rodným krajem svého dětství jsem povícero spjat výhradně přes hroby (Přešla zas léta, matka mrtva zatím, chtěl bych se vrátit, ale nenavrátím).
A tak je jenom samozřejmé, že v místě, které už léta nazývám domovem, ať už pro výkon povolání, manželství nebo výchovu dětí, tíhnu k prostorám posledního odpočinku. Nejstarší městský hřbitov jsem dokonce pomáhal přeměnit na park, aniž by mi přišlo na mysl, že novodobá vrchnost po létech nechá upadnout do zapomenutí jména kulturní historie. Zmizely náhrobky Josefa Šmahy, historika Martina Koláře, Václava Křížka, prvního ředitele gymnázia nového typu v rakouské monarchii, o němž nešetří chválou Josef Holeček ve svém Peru, pryč je pomník literáta Jana Formánka Činoveského, zmizela pamětní deska Karla Vlasáka, jemuž osud vyměřil třiadvacet let života a on si na něm dokázal vyvzdorovat básnickou sbírku, kterou obracím v rukou jako vzácnou relikvii umu, odhodlání a naděje. Přibyla atrakce se jménem Josefa Němce, manžela Naší paní, a samozřejmě nešlo zbourat pagodu z kamenných kvádrů, připomínající buditele a obrozeneckého básníka Josefa Vlastimila Kamarýta. Jeho působiště není daleko; když přívalové deště zvednou hladinu potoka, hukot vln dolehne k základům poutního kostela, možná jako inspirace k úvaze, kterou mladý kaplan, znalec sedmi jazyků, otiskl v Časopise pro katolické duchovenstvo: Proč má duchovní na české osadě uměti dobře česky a má-li něco věděti o české literatuře.
Tenhle hřbitov sice sousedí s místem likvidace několika desítek pikartů, jejichž mystéria a způsob prožívání reality jsou stále zahaleny tajemstvím, velikány se ale nepyšní. Že jsem v těch místech zdomácněl až k zdůvěrnění, to by pochopil Robinson Jeffers po ztrátě milované Uny nebo ten, kterého potkalo něco podobného.
Pečuji o hrob; mému konání přihlíží ze svého honosného pomníku majitel realit, vskutku si nechal tahle slova vytesat do kamene navzdory skepsi lidové poezie: Včera jsem přebíral v stříbře, zlatě / dnes už mám ustláno v hlíně, blátě. A jako v důsledku sociální újmy narůstá posledních rozloučení bez obřadů, také tady se na některých náhrobcích začínají objevovat cedulky s nápisem: Pronájem tohoto hrobu nebyl zaplacen, dostavte se... Chce se mi uvěřit, že v případě rodiny s názvem stěhovavých ptáků jde o pouhé opomenutí, že nakrátko ztratili orientaci v teplých krajích a že se opětovně vrátí domů. Ne jako v sousedství, kde naléhavost obsílky oslabuje fakt rzivého jehličí z loňska a bodlák, který vyrazil ze škvíry mezi žulovou deskou. Ten bodlák dolaďuje Památku všech zesnulých bez rozdílu nejen svou existencí, ale i příznačným názvem - bodlák laskavec...
Autor: František Skorunka
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |