Franz Werfel, jehož 60. výročí smrti si letos připomínáme, patřil k pražskému kruhu literátů, kteří na počátku 20. století měli ve svých řadách četné světově proslulé velikány, jako byl Franz Kafka, Egon Erwin Kisch, Jaroslav Hašek aj.
Kdysi věhlasná kavárna v Hybernské 16 - Café Arco - bývávala střediskem "Arconautů". K nim patřili nejen již uvedení Werfel a Kisch, ale též Max Brod a spolupracovníci redakce Prager Zeitung (Pražské noviny).
Karl Kraus tvrdíval, že v Praze to všude jen "broduje a werfluje, kafkuje a kischuje". Brod tenkrát napsal: "Co se o kavárně Arco napovídá, je mnohdy nepravda nebo hodně přehnané. Teprve Werfel a jeho stoupenci udělali z Café Arco svůj štamlokál (stálý lokál)." Škoda, že duch kavárny Arco zanikl.
V souvislosti s letošními jubilei Franze Werfela (1890-1945) se hodně píše také o jeho manželce. Alma Mahlerová-Werfelová se narodila v roce 1877 ve Vídni jako dcera rakouského malíře Emila Jacoba Schindlera. Její autobiografie Mein Leben (Můj život) vyšla v roce 1960.
Jako Zemplinského žačka začala mladá Alma komponovat. Ve svých pětadvaceti letech se v roce 1902 provdala za o 19 let staršího Gustava Mahlera a sdílela s ním i posledních devět let života. Měla také krátký, vášnivý vztah k malíři Oskaru Kokoschkovi. Dlouhý a komplikovaný vztah k Franzi Werfelovi vyústil ve sňatek v roce 1929. Po "anšlusu" Rakouska následovala svého třetího manžela do exilu.
Autor: Jaroslav Liška
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |