Divadelní soubor Letí na sebe upozornil už v loňské sezóně, kdy v pražském DISKU uvedl čtyři současné hry východoevropských autorů (Sigarev, Koljada, Vyrypajev, Dragunská), dvě adaptace starších látek (Klicpera, Eliad) a večer scénického čtení (Čechovovy děti). Soubor, který tvoří osm čerstvých absolventů DAMU, její katedry alternativního a loutkového divadla, se postupně vyhraňuje i ve svém zaměření dramaturgickém a režijním. Jeho začátky připomínají někdejší nástup podobně vznikajícího souboru dnešního Divadla v Dlouhé.
LETÍ není jen název divadelní skupiny, ale i její první inscenace mimo DAMU. Jde o novou hru ruské dramatičky Olji Muchinové (nar. 1970), která - s ohledem na svůj netradiční tvar - měla v zemi svého vzniku zpočátku problémy s zařazením na repertoár některého z divadel. Autorčin postup je totiž neobvyklý, základem představení jsou autentické dialogy jejích přátel, které byly zaznamenány v autentické podobě.
Na scéně, většinou prázdné či jen s několika židlemi, odloženými kusy svrchního oblečení a popraškem, případně hromadami sněhu, se pohybuje osm různorodých postav, vesměs úspěšných mladých lidí shromážděných v prostorách televizní stanice. Protagonisté - dýdžejové Fujavice a Metelice, televizní hvězda, talentovaná designérka, manekýn, servírka Veverička, policista Voloďa, monoklem vyzdobená Lenočka. Všichni hrdinové věkem odpovídají vystupujícím hercům, jsou tak dány předpoklady k tomu, aby šlo o autentickou generační výpověď. O tom, kde jsou hranice reality a snu, o hledání smyslu života, lásky, jakéhokoli plnohodnotného vztahu. Převážně mrazivé prostředí, které postavy obklopuje, je jakýmsi kontrapunktem k hledání něčeho hřejivého, co člověka vyvede z prázdného, bezduchého života, plného pochybností a nejistot. Ve volně plynoucí, někdy i zdánlivě bezobsažné konverzaci, dramatizované ponejvíce prostředky filmového střihu a efekty fázování pohybu, se postupně vyjasní plnější obrysy všech těchto úspěšných a zároveň ztracených hrdinů. Nechybí tu nic z toho, co patří k mladé generaci, včetně drog, reality show, jiných náhražek nedostatečného emočního zázemí. Po zimě - i v pojetí inscenátorů - však přichází jaro.
Na působivém představení, s nímž soubor hostuje v pražském Dejvickém divadle, se vedle talentovaných, česky a slovensky mluvících herců - Richard Fiala, Josef Wiesner, Pavlína Štorková, Klára Štěpánková, Václav Jiráček, Pavol Smolárik, Jana Kovalčíková a Martina Sľúková - významně podílel mladý slovenský režisér Marián Amsler.
I další cíle souboru stojí za pozornost. V letošní divadelní sezóně, kterou nazvali "Dokonalá budoucnost", připravují uvedení ještě zhruba pětice titulů současných autorů, a to vždy v české premiéře.
Autor: Vladimír Kolár
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |