(přednesl Emil Hruška)

   V dobách založení Evropského společenství, respektive ve smlouvách o založení tohoto společenství z roku 1957 se nepředpokládala společná kulturní politika členských států a ani specifické společné kulturní akce, realizované na multilaterální úrovni. Avšak nehledě na to byly od roku 1977 pořádány první společné kulturní akce členských zemí. Od roku 1985 to bylo a je například vyhlašování "Hlavního města evropské kultury", kterým se - mimo jiných - stala v roce 2000 také Praha.
   Vzhledem k tomu, že takzvaná kulturní svrchovanost i po Maastrichtské smlouvě, zakládající Evropskou unii (která však dosud nemá právní subjektivitu, takže podstatou evropské integrace zůstává Evropské společenství) zůstala zásadně zachována členským zemím, může obecně příspěvek Evropské unie k "unijně" pojaté kulturní politice spočívat pouze v doplňování aktivit členských států a v podporování jejich spolupráce. Platí zde tedy princip subsidiarity, podle kterého Unie nemůže sama iniciovat projekty v kulturní oblasti, nýbrž jen podporovat ty projekty, které byly naplánovány, resp. připraveny v jednotlivých členských státech a vyznačují se tzv. evropskou dimenzí. Národní nebo bilaterální kulturní projekty pak spadají do výhradní kompetence členských států. Z toho také vyplývá, že finanční prostředky, které jsou v EU vyčleněny na podporu kultury, jsou odpovídajícím způsobem redukovány a poskytují se pouze jako součást spolufinancování, nikoli jako klasické financování hradící veškeré náklady.
   Evropská unie začlenila do svého programu explicitně také kulturní spolupráci právě smlouvou z Maastrichtu, na jejímž základě byla kultura a vzdělání zařazena do tzv. prvního pilíře EU, kterým je již zmíněné Evropské společenství (jen připomínám, že tzv. druhý pilíř tvoří společná zahraniční a bezpečnostní politika a pilíř třetí pak spolupráce členských států v oblastech justice a vnitra). Do smlouvy zakládající Evropské společenství, již vícekrát modifikované, byl v novém znění zařazen článek 151, který obsahuje následující cíle a principy kulturní politiky Společenství a tedy EU:
   1. Společenství přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.
   2. Činnost Společenství je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti v následujících oblastech:
   - zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů,
   - zachování a ochrana kulturního dědictví evropského významu,
   - nekomerční kulturní výměny,
   - umělecké a literární tvorby, včetně tvorby v audiovizuální oblasti.
   3. Společenství a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy (tedy tou radou, která vznikla již v roce 1949 a není orgánem Společenství).
   4. Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur.
   5. Rada Evropské unie, aby přispěla k dosažení cílů, uvedených v tomto článku:
   - přijímá postupem podle článku 251 Smlouvy o založení ES, po konzultaci s Výborem regionů (nejmladší poradní orgán EU vytvořený v roce 1993), podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních a správních předpisů členských států. Rada při postupu podle čl. 251 rozhoduje jednomyslně,
   - vydává na návrh Komise jednomyslně doporučení.
   Na základě tohoto článku 151, zejména pak jeho 4. odstavce, byla v letech 1993-1999 realizována první generace programů na podporu kultury - nejprve se jednalo o pilotní programy, po kterých následovaly tyto programy oborové:
   - Kaleidoscope (1996-1999) zaměřený na podporu tvorby a spolupráce scénických umění, výtvarného umění, užitého umění a tzv. umění multimédií (např. CD, DVD), v jehož rámci bylo podpořeno 518 kulturních projektů.
   - Ariane (1997-1999) na podporu v oblasti knih a četby včetně překladů. V rámci tohoto programu bylo podpořeno 767 překladů a projektů kulturní spolupráce a odborného školení.
   - Raphael (1997-1999) na podporu integrace politik členských států v oblasti kulturního dědictví evropského významu. V rámci tohoto programu bylo podpořeno 360 projektů.
   V roce 1999 došlo k realizaci prvních tzv. pilotních akcí směřujících k přípravě programu Culture 2000, v rámci kterých bylo podpořeno 55 kulturních projektů se zapojením více než 270 kulturních subjektů (organizací a institucí) z různých zemí. Program Culture 2000 pak v roce 2000 nahradil všechny předchozí evropské programy na podporu kultury. Byl přijat Evropským parlamentem a Radou Evropské unie 14. února 2000 po konzultacích s Výborem regionů. Program Culture 2000 byl původně koncipován na 5 let, ale v roce 2004 došlo k jeho prodloužení do konce roku 2006.
   Oficiálně má program Culture 2000 "iniciovat vytvoření společné evropské kulturní oblasti prostřednictvím sblížení jednotlivých kultur při zachování jejich národní a regionální rozmanitosti a podporovat spolupráci mezi umělci, kulturními organizacemi a institucemi členských a dalších zemí". V rámci toho pak přidělovat finanční příspěvky "kvalitním projektům, které podporují kreativitu a jejichž cíle, formy a metody přesahují lokální, regionální nebo národní zájmy, a mají za cíl působit na evropské úrovni. Projekty by měly odrážet současné trendy v oblasti kultury."
   Program Culture 2000, jehož rozpočet na období 2000-2006 činí 236,5 mil. eur, je určen k částečnému financování mezinárodních kulturních projektů z těchto oblastí:
   - kulturní dědictví (movité a nemovité architektonické a kulturní dědictví, archivy a knihovny, archeologické dědictví, kulturní dědictví nacházející se pod vodou, kulturní místa a kulturní krajiny),
   - výtvarné umění (současné výtvarné umění a související formy uměleckého výrazu - malířství, sochařství, video art, cyber art, fotografie, průmyslový a komerční design, textilní design, architektura, grafika, užité umění a umělecká řemesla),
   - scénická umění/performing art (divadlo, tanec, hudba, opera, hudební divadlo, pouliční divadlo, cirkus),
   - literatura (knihy, četba a překlad).
   Všechny projekty, které mají být podpořeny v rámci programu Culture 2000, musí splňovat tato obecná kritéria:
   - zaměření na veřejnost (dostupnost pro občany),
   - uplatnění nových technologií či médií v kulturní tvorbě,
   - tradice a inovace, propojení minulosti a budoucnosti.
   Každý rok je v rámci programu vypsána výzva k podávání žádostí o podporu kulturních projektů, které by měly být realizovány v roce následujícím. Výzvy pro roky 2000 a 2001 měly jednoznačné tématické zadání, výzvy pro roky 2002-2004 obsahovaly vždy jednu kulturní oblast jako prioritní, přičemž zároveň s touto oblastí byl podpořen i menší počet projektů z oblastí, které v daném roce prioritu neměly. Pro roky 2005-2006 není stanovena žádná prioritní oblast, což znamená, že mohou být podporovány projekty ze všech výše uvedených kulturních oblastí.
   Po celou dobu trvání programu a pro každou kulturní oblast jsou stanoveny dvě základní kategorie projektů:
   1. Projekty jednoleté s maximální dobou trvání 12 měsíců; jim určená finanční podpora činí minimálně 50 000 a maximálně 150 000 eur, přičemž touto podporou může být pokryto nejvýše 50 % z celkového rozpočtu projektu. Zúčastnit se jej musí nejméně tři spoluorganizátoři (včetně vedoucího projektu) ze tří různých zemí zapojených do projektu za podmínky nejméně pětiprocentní finanční spoluúčasti každého z nich na celkovém rozpočtu projektu.
   2. Projekty víceleté s minimální s dobou trvání od dvou do tří let; jim určená finanční podpora činí minimálně 50 000 a maximálně 300 000 eur na jeden rok a nesmí překročit 60 % z celkového rozpočtu projektu. Zúčastnit se jej musí nejméně 5 spoluorganizátorů z pěti různých zemí zapojených do programu.
   Pro všechny kulturní projekty, usilující o finanční podporu v rámci programu Culture 2000, pak platí, že:
   - musí být podloženy smlouvou mezi spoluorganizátory, sepsanou dle právních náležitostí jedné ze zemí, zapojených do projektu a podepsanou všemi spoluorganizátory; smlouva musí obsahovat přesný popis cíle projektu, způsobu jeho dosažení, rolí spoluorganizátorů při koncipování projektu, jeho realizaci a financování (do projektu mohou být zapojeni také tzv. přidružení partneři, kteří se podílejí na aktivitách projektu, ale neočekává se od nich, že se budou významně podílet na jeho koncepci, realizaci, ani na jeho spolufinancování),
   - každý spoluorganizátor musí mít nejméně pětiprocentní spoluúčast na celkovém rozpočtu projektu,
   - jako organizátoři (vedoucí projektu/žadatelé a spoluorganizátoři) mohou vystupovat pouze organizace a instituce - právnické osoby, jejichž hlavní činnost spočívá v kulturní oblasti,
   - žádost o poskytnutí finanční podpory musí být vyplněna na příslušném formuláři a společně s přílohami (např. dokumenty prokazujícími finanční a provozní kapacitu žadatele) doručena stanoveným způsobem Komisi (nejsou přijímány žádosti došlé e-mailem či faxem),
   - termíny uzávěrek pro přijímání žádostí jsou vždy v říjnu v roce vydání výzvy.
   Pro ilustraci budiž uvedeno, kolik projektů v rámci programu Culture 2000 bylo podpořeno v letech 2001-2004 a jaký byl podíl České republiky.
   V roce 2001 podpořil program Culture 2000 téměř 200 projektů zahrnujících spolupráci 27 zemí, a to celkovou částkou 30 mil. eur. Podáno bylo 564 žádostí o podporu. České subjekty se podílely na 12 projektech, z toho ve 2 případech jako hlavní organizátoři, v 8 jako spoluorganizátoři a ve 12 jako přidružení partneři. Z těchto 12 projektů se 2 týkaly umělecké a literární tvorby, 6 historie a vzájemné znalosti a 4 kulturního dědictví.
   V roce 2002 byl v rámci programu poprvé uplatněn tzv. sektorový přístup, kdy za hlavní oblast podpory bylo určeno výtvarné umění. Celkem bylo podpořeno 224 projektů (z nich 119 z oblasti výtvarného umění), a to částkou přesahující 33 mil. eur. České subjekty se podílely na 18 projektech, z toho v šesti vystupovaly jako hlavní organizátoři, v 11 jako spoluorganizátoři a v jednom případě jako přidružený partner.
   V roce 2003 byl celkovou částkou přes 30 mil. eur podpořen 201 projekt. Největší část (98) tvořily projekty z prioritní oblasti, kterou bylo scénické umění. České subjekty se podílely na 14 projektech, z toho v pěti případech jako hlavní organizátoři a v devíti jako spoluorganizátoři (pro zajímavost: hlavními organizátory byli Sdružení Čtyři dny, Divadelní ústav, Centrum pro studium demokracie Brno, Media Archiv Praha a nakladatelství Argo, které s přidělenou podporou vydalo dvoudílnou biografii Hitler od Iana Kershawa).
   Programem Culture 2000 se však možnosti podpory kultury v členských zemích EU v žádném případě nevyčerpávají. Lze dokonce konstatovat, že je poměrně složité získat přehled o různých dalších aktivitách a programech EU, neboť vedle ryze kulturního programu Culture 2000 má řada programů EU rovněž kulturní rozměr. Jedná se o podporu vzdělávání, regionálního rozvoje, tzv. kulturního průmyslu nebo spolupráce s třetími zeměmi. Tyto programy jsou spravovány různými řídícími tzv. direktoráty a odděleními Komise.
   V oblasti vzdělávání se aktuálně jedná o tyto programy:
   a) Socrates II - všeobecně vzdělávací program na roky 2000-2006, který obsahuje specializované "podprogramy", podporující různé projekty, stáže, výměnné pobyty a odborné semináře, týkající se škol (od mateřských po vysoké), studentů, učitelů a dalších subjektů v oblasti vzdělávání (např. neziskových organizací). Oněch "podprogramů" je celkem osm: Comenius, Erasmus, Grundvig, Lingua, Minerva, Arion, Eurydice, Naric.
   b) Erasmus mundus - program na období let 2004-2008 zaměřený na podporu spolupráce a mobility v oblasti vysokoškolského vzdělávání a zahrnující stipendia a podporu projektů, vedoucích ke zvyšování atraktivnosti evropského vysokého školství pro třetí země.
   c) Tempus - tento program zahrnuje spolupráce univerzit v dvouletých a tříletých programech, dále tzv. strukturální a doplňkové aktivity vycházející z konkrétních potřeb na národních úrovních a individuální zahraniční stáže.
   d) eLearning - cílem tohoto programu pro léta 2004-2006 je zapojení informačních a komunikačních technologií do systému vzdělávání a odborné přípravy v členských státech EU.
   e) Evropská jazyková cena - Label - tento program podporuje inovační metody zaměřené na výuku cizích jazyků.
   f) Leonardo da Vinci - program odborného vzdělávání.
   g) Youth/Mládež - program podporující výměnné pobyty, dobrovolné služby a další aktivity pro mladé ve věku od 15-25 let, dále pak pro lidi pracující s mládeží, pro vedoucí projektů apod.
   h) Eurodesk - jedná se o informační kancelář poskytující informace v oblasti vzdělávání, školení a aktivit mládeže pokud jde o programy EU, ale i pokud jde o programy národní a regionální a možnosti jejich grantové podpory.
   Ve sféře podpory audiovizuálního programu existuje program Media plus, což je program na podporu audiovizuální tvorby na léta 2001-2006. Zahrnuje podporu distribuce a propagace evropských audiovizuální děl, což se týká jak filmové a televizní produkce, tak původních dokumentárních děl, animovaných děl a multimédií.
   Pokud jde o další oblasti, na podporu digitálních produktů a služeb je určen program Econtent a program eTEN, pro oblast životního prostředí existuje program Life III; spolupráci měst a obcí včetně kulturní výměny podporuje program Town Twining, a spolupráci s třetími zeměmi program Europeaid.
   Nyní se dostáváme v podstatě ke stěžejní části, pokud jde o možnosti podpory kultury z prostředků EU: skutečností totiž je, že přes existenci všech výše uvedených specializovaných programů na podporu kultury a vzdělávání pochází největší část prostředků z tzv. strukturálních fondů, které jsou určeny pro rozvoj regionů v rámci členských států, a z nichž lze financovat také kulturní projekty v rámci spolupráce mezi kulturními subjekty a místními či regionálními orgány. Rozdíl mezi financováním kultury ze specializovaných kulturních programů, jako je Culture 2000, a ze strukturálních fondů spočívá v tom, že podpora z kulturních programů směřuje přímo ke kulturním subjektům, zatímco prostředky ze strukturálních fondů obdrží příslušný region. Další rozdíly spočívají v náležitostech žádostí, způsobech přidělování finančních prostředků apod.
   Pod obecným označením "strukturální fondy" se skrývá Evropský sociální fond (existující od roku 1960), Evropský garanční a orientační fond pro zemědělství (zřízený v roce 1962), a zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (od roku 1975).
   Možnosti využívání strukturálních fondů ve vztahu ke kultuře zaznamenaly zásadní pozitivní obrat teprve v posledních letech, kdy během jednání o nové programové koncepci těchto fondů na období 2000-2006 došlo k aplikování již zmíněného článku 151 Smlouvy o ES do programových opatření. Na toto období disponují strukturální fondy rozpočtem ve výši 195 mld eur. Tyto prostředky, jak již bylo řečeno, jsou obecně určeny k rozvoji zaostávajících regionů, k podpoře společenského rozvoje a rozvoje lidských zdrojů v těchto regionech. Strukturální fondy tak v konečném důsledku pokrývají převážnou část výdajů EU na kulturní aktivity - vychází se mimo jiné z toho, že kulturní sektor je rovněž zdrojem zaměstnanosti a hnací silou místního rozvoje v oblasti vzniku ekonomických aktivit jako je například turistický ruch, elektronické služby apod.
   V závěru bych se chtěla vrátit ke specializovanému kulturnímu projektu Culture 2000, a to s ohledem na jeho specifikaci pro rok 2006. Žádosti o grantovou podporu musí být předloženy Komisi do 17. října tohoto roku v případě jednoletých a překladových projektů, a do 28. října, pokud jde o víceleté projekty a projekty spolupráce se třetími zeměmi. Celkový rozpočet alokovaný pro vybrané jednoleté projekty a překlady bude činit cca. 14 500 000 eur, pro vybrané víceleté projekty pak cca. 13 500 000 eur. V roce 2006 má být podpořeno na 50 jednoletých projektů v oblasti kulturního dědictví, na 20 projektů v oblasti výtvarného umění, na 50 projektů v oblasti scénických umění a 10 projektů v oblasti literatury, knih a četby. Pokud jde o víceleté projekty, asi 7 z nich má obdržet podporu v oblasti kulturního dědictví, 3 v oblasti výtvarného umění, 7 v oblasti scénických umění a 2 v oblasti literatury, knih a četby.
   Pro všechny tyto projekty platí, že období uznatelných nákladů spojených s realizací projektu bude stanoveno v příslušné grantové smlouvě a začne datem jejího podepsání.
   Pravidla čerpání finančních prostředků z EU jsou tedy dána jednoznačně. Nejprve musí žadatelé projekt profinancovat a až poté jim bude, po prověření veškeré dokumentace, převeden schválený finanční příspěvek z příslušného fondu EU.

   Předneseno na konferenci "Česká literatura v Evropské unii" 24. září 2005
   



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)