Nejsem rozhodně žádný spisovatel ani básník, ale jako asi většina gymnazistů i já psal básničky v době studií střední školy. Na vysoké škole - a zdůrazňuji, že šlo o techniku - jsem ve čtvrtém a pátém ročníku pořádal v Klubu chemiků v Dejvicích večery mladých autorů. Mladí lidé s básnickým střevem si za mé pomoci mohli pozvat známé, nájem sálu se neplatil a navíc nám škola uvolnila prostředky i papír na almanach z prací zde přednesených. Že to dnes zní jako pohádka? Možná. V letech 1974-77 to bylo normální.
   Dnešní realita vypadá úplně jinak a mne překvapuje obrovský rozdíl mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Na jedné straně existuje Charta menšinových jazyků, kterou většina států přijala a více či méně v rámci jejích požadavků o menšinové literatury pečuje. Nám nejbližším příkladem je velká péče Lužických Srbů o své autory v ne právě ideálních podmínkách snah likvidovat zbytky národního školství.
   Český jazyk je v úplně jiné pozici. Jde o jazyk středně velký, navíc s bohatou literární tradicí. Je s podivem, že Francouzi považovali za nutné postavení národního jazyka zakotvit v zákoně. V Poslanecké sněmovně PČR chyběl k přijetí zákona o českém jazyce jeden hlas. Nedivme se proto současnému smutnému stavu mizivé podpory původní české tvorby. Půl procenta státního rozpočtu na kulturu a potlačování všech autorů, kteří jsou i jen podezřelí z levicovosti, je dlouhodobě neudržitelnou ostudou polistopadového režimu. Je možné se vymlouvat, ale těžko zdůvodníme našim potomkům, že ve Slovinsku i jiných malých státech Evropy se spisovatelům a básníkům věnuje výrazně větší pozornost. Však také státní rozpočty v položce "kultura" činí 2-3 %. A což teprve péče o jazyk v České televizi, rozhlase či v našich novinách a časopisech? Do příslušných zákonů se ani zde nepodařilo prosadit péči o český jazyk a některé články a komentáře bez slovníku cizích slov nemá cenu číst. Také řada našich komentátorů a politiků by se zřejmě často bez použití anglicismů (jsou přece moderní, čili IN) a řady parazitních slůvek "é, nó, hmm" neobešla.
   Je příjemným zjištěním, že literární příloha Obrys-Kmen vychází v Haló novinách již více než deset let. Je smutným faktem, že podobnou literární přílohu jiný deník nemá. Jsem rád, že levicoví spisovatelé i za těchto podmínek nesložili ruce do klína a těším se na další spolupráci.

   Autor je poslanec Evropského parlamentu

   Předneseno na konferenci "Česká literatura v Evropské unii" 24. září 2005
   





Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)