K silnému postavení poezie v našem kulturním životě patřily i různé recitační festivaly - ať to byl Wolkerův Prostějov, Neumannovy Poděbrady či Šrámkova Sobotka, na Slovensku Hviezdoslavův Kubín. Toto nevelké oravské městečko, které se pak později stalo sídlem okresu, bylo rodištěm několika výrazných básnických osobností slovenské literatury. V roce 1821 se tu narodil štúrovský básník Janko Matúška, z jehož tvorby měly největší ohlas balady z roku 1844 a samozřejmě i píseň Nad Tatrou sa blýská, která zlidověla a později se stala součástí československé státní hymny.
Velká postava slovenské poezie Pavol Orságh Hviezdoslav je rodákem z nedalekého Vyšného Kubína, ale v Dolním Kubíně po vystudování práv působil u soudu. Potom sice odešel na dvacet let do Náměstova na Horní Oravě, ale pak se vrátil do Kubína, postavil si tu dům a po dvacet let do své smrti zde žil a vytvořil nejvýznamnější část svého básnického díla. K němu patřila i tragédie Herodes a Herodias i sbírka Krvavé sonety z roku 1919. Odtud také v květnu 1918 odjel do Prahy, aby při 50. výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu spolu s Aloisem Jiráskem manifestovali touhu po spolužití obou našich národů. V Kubíně se také Hviezdoslav dožil vzniku našeho samostatného státu, a tam pak umírá 8. 11. 1921. Jeho význam pro slovenskou poezii, k jejímuž začlenění do evropského kontextu přispěl i svými četnými překlady z děl Puškina, Lermontova, Goetheho, Schillera, Petöfiho, Mickiewicze a Slowackého, připomíná jeho socha od Fraňa Štefunka před budovou muzea.
Pomníkem před nemocnicí (od A. Trizuliaka) uctilo město i dílo jiného svého rodáka Ladislava Nádašiho-Jégého, který se tu narodil v roce 1866. Nezvyklé literární jméno vzniklo z iniciál jeho prvého pseudonymu Ján Grob. Nádaši vystudoval na lékaře na fakultě Karlovy univerzity v Praze, pak se vrátil do rodného města a zde provozoval lékařskou praxi a vytvořil celé své literární dílo. Jeho nejvýznamnější historický román Adam Šangala z roku 1923 nám nedávno připomněla Česká televize, když uvedla muzikál podle Jégého předlohy v dramaturgii Ondřeje Šrámka v rámci cyklu Zveme vás do divadla. Muzikál vytvořila autorská trojice V. Patejdl, K. Peteraj a J. Paštéka a v Divadle Andreje Bagára v Nitře ho nastudoval mnohými svými inscenacemi i u nás dobře známý režisér Jozef Bednárik.
Myšlenka na muzikálovou dramatizaci Jégého románu byla velmi šťastná, Bednárikova invence tu měla prostor pro velkoryse koncipované obrazy lidských osudů na pozadí náboženských a společenských konfliktů 17. století, jak se odehrávaly v západoslovenském prostoru od Oravy, přes Žilinu, na hradě Beckově až do Trnavy, v různých střetech panstva i poddanského lidu. Dramatický hrdina Adam Šangala (M. Ondrík) po popravě svého otce Martina, pověstného pytláka, prožívá velké proměny. Otec si přál, aby jeho syn byl jestřábem, ale ten byl zprvu jen krotkým holubem, který nenáviděl násilí. Měl se stát novým hospodářem, ale jeho to táhlo do světa. Při svém putování prožívá mnohá dobrodružství v různých šarvátkách i se ženami všech společenských vrstev. Jeho kroky sleduje v muzikálu Bůh otec v jedinečném podání Leopolda Haverleho. V působivé galérii ženských postav se seznamujeme poprvé s projevem mladých slovenských hereček, výraznou postavu mocichtivé paní z hradu Beckova vytvořila Božidara Turzonovová.
Dramatický oblouk tříhodinového představení se klene od smrti Adamova otce k jeho vlastní smrti, před níž ještě vmetá své poslední výzvy zlotřilému panstvu a notuje si písničku o svobodě: Volnosť mi nevezmú, je to len vzduch, aj keď tu nebudem, nedám ju z rúk!
Muzikál o Adamu Šangalovi se nepochybně řadí mezi úspěšná díla, která výrazné literární látky umocnila zdařile prostředky svého hudebního žánru, jako to bylo u obou ztvárnění Olbrachtova Nikoly Šuhaje v Baladě pro banditu či ve zpracování Petra Ulrycha.
Věříme, že nitranský Adam Šangala bude českou televizí brzy reprizován, protože v prosinci byl nasazen proti nováckému večeru s vyhlášením výsledků ankety Český slavík 2005, takže jeho publikum bylo zřejmě zcela minimální.
Autor: Vladimír Solecký
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)