BLÍŽÍ SE JARO, CO VYSADIT, CO ZASÁZET?
   (rady spisovatelům - zahrádkářům)
   
   - K nejhezčím okrasným květinám patří "mládežník nadějný" (junior magnae), jenž svou pestrostí prozáří každou zahrádku. Nesnáší však drogy, násilí, nezaměstnanost a beznaděj.

   - Snad každý spisovatel - zahrádkář pěstuje milou, drobnou květinu "čtenářníka pečlivého" (lector diligens), která se mu odvděčí bohatými trsy červených kalíšků. Vyžaduje ovšem kvalitní péči, dobré slovo, bohatý jazyk a čistou pramenitou vodu myšlenek.

   - "Důchodnik penzijní" (vectigal pensionante), trvalka kvetoucí po celé léto sytými, tmavě fialovými květy. Květina u nás dosti přehlížená, i když v okolních zemích uznávaná a vážená. Nenáročná, chce jen vlídné zacházení, porozumění a zaopatření vzhledem ke svému věku nebo nemocem.

   Avšak pozor na nepříjemný plevel!
   
   - Velice vlezlý je "břízolánek ostnatý" (betulaiugerum spinosa), kvetoucí nápadně velkými modrými květy, ale svými žahavými listy a jedovatými silicemi nebezpečný.
   - "Louska malá" (asio minor) dovede zaplevelit zahrádku neuvěřitelným způsobem, houževnatě a agresivně napadá jiné rostliny, bere jim vláhu a živiny, neomaleně je ostouzí a utlačuje, zejména pak jeho odrůda asio vulgaris.
   - Dále nesmíte nechat zahrádku na pospas "svobodě ovíjivé" (libertas z rodu povíjnic - ipomoea), plevelnaté rostlině podobné svlačci, schopné svou ovíjivou lodyhou a dlouhými podzemními oddenky dosahovat až do zahraničí, odkud přijímá vláhu a podporu.
   - Stejně tak je třeba být na pozoru před "obézou vlastimilnou" (crassus patriafil), měnící barvy natolik, že mnohdy nevíme, o jakou květinu vlastně jde, jak se dovede přizpůsobit politickému výkvětu.

   V těchto případech nesmíte váhat, nepomáhají žádné herbicidy k ozdravění zahrádky, tyto plevely je nezbytné po staročesku vykopat.

Autor: Z. Hradecký

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]