V roce 1994 jsem se potkal s prvním československým a vůbec prvním zahraničním kosmonautem (mimo SSSR a USA) Ing. Vladimírem Remkem. Setkali jsme se jako dávní přátelé na Václavském náměstí u sochy sv. Václava. Nevypadal příliš spokojeně. Měl za sebou několik roků nevybíravých štvanic, které proti němu organizovali nemravní čeští novináři a ještě nemravnější čeští politici. Lidovecký ministr obrany Vilém Holáň, zcela oproštěný od přikázání křesťanské morálky, s ním šíboval z místa na místo, až jej vojenští páni za naprostého mlčení vrchního velitele donutili k odchodu z armády.
   Vladimír Remek odcházel do civilu jako řadový referent Vojenského leteckého muzea v Praze-Kbelích. Nevěděl, co bude dělat.
   "Stále jsem pomáhal jiným, ale teď nejsem schopen pomoci sám sobě. Nemám skoro žádnou možnost se na někoho obrátit, hodně lidí se teď ode mne odvrací nebo nemají žádnou možnost podat mi pomocnou ruku. Nakonec jsem ale našel sílu z armády odejít," řekl mi Vladimír Remek při náhodném setkání.
   Zacházení s někdejším československým kosmonautem nesnese srovnání s poměry nikde jinde na světě. Všude jinde bývalí kosmonauté, většinou z programu Interkosmos, obstáli se ctí! Byla jim znovu svěřena velká odpovědnost v nových oborech, kde mohli využít a využívají svých bohatých zkušeností.
   Teprve po dlouhé době se našli stateční lidé a Remka vyvedli z nepochopitelných nesnází. Nejprve našel práci v zastoupení firmy ČZ Strakonice v Rusku, za mnoho let poté se osvědčil ve funkci obchodního rady velvyslanectví České republiky v Moskvě (bylo to za velvyslancování Jaroslava Bašty) a mohl tak být prospěšný české ekonomice na ruském trhu.
   Tehdy se nenašel jediný český novinář a politik, který by našel slovo uznání vůči prvnímu československému kosmonautovi. Na jeho obranu se nikdy nepostavil renomovaný a minulému režimu oddaný kosmonautický komentátor Mladé fronty a autor mnoha knih o letech do vesmíru Ing. Karel Pacner. Dokonce se Remkovi vyhýbal, když jsme ho spolu s Vladimírem potkali na pražské ulici! Nejhorší je, že jeho chování převzali i ostatní novináři. Raději popisovali stránky českých novin a senzačních knih smyšlenkami a nestoudnou lží.
   V minulých dnech se dostalo československé kosmonautice i Vladimíru Remkovi velkého zadostiučinění.
   V České republice pobýval mezi našimi středoškolskými studenty americký astronaut (ve vesmíru byl před čtyřmi lety a chystá se na nový kosmický let) Mark Polanski. Ten nyní před zraky českých televizních diváků sebevědomě prohlásil: "Jsem hrdý na to, že jsem mohl přijet do této krásné země, jakou je Česká republika, země s obrovskou astronautickou tradicí. Vladimír Remek se tenkrát v časech Československa stal opravdovým pojmem pro všechny obyvatele planety i pro nás astronauty."
   Chytají se po těchto slovech za hlavu aspoň ti (mohl bych je vyjmenovat popořadě), kteří nynějšímu europoslanci (za KSČM) a prvnímu československému kosmonautovi Ing. Vladimíru Remkovi vylévali - nikoli tak dávno - na hlavu kbelíky špíny a kdo mu tolik ublížili?
   Pochybuji. Škodí dál a škodí zase jiným!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]