Trávíme-li zaměstnání i své volné chvíle mezi čtyřmi stěnami, ztrácíme rychle přehled o okolním světě a pak se nestačíme divit změnám bouřlivě pulzujícího života. Uvědomil jsem si to v průběhu vycházky v městském parku, kam jsem se vydal po delší době. V jeho zeleni mě udivily nepravidelné záhony statné rostliny. Bezpečně jsem zjistil, že jsou to monokultury osetu - pcháče rolního, nepříjemného plevele. Moje fantazie začala pracovat na plné obrátky. Má jako okrasná trvalka zpestřit poněkud jednotvárnou zeleň parku? Pro tuto domněnku svědčil vynikající vzhled, svědčící o náležité péči.
   Další překvapení mě čekalo při pohledu na široký pás pcháče podél přilehlého pšeničného lánu. Asi z toho úporného plevele s původním nicotným obsahem 0,16 % kaučuku byla vyšlechtěna nová kaučukodárná plodina s vysokým obsahem velmi ceněné suroviny po nástupu čerstvé krve - soukromých podnikatelů, jimž se daří i v zemědělství jejich tržní záměry: rozmnožit dary blahodárné orné půdy. Konečně se tedy podařilo z dosud zatracovaného plevele vypěstovat jeho pravý opak (jako tomu bylo v případě cukrovky)!
   Pln nadšení a obdivu k úspěchům lidského ducha vrátil jsem se z vycházky s odhodláním prověřit pravdivost svých odvážných dohadů. Výsledkem mého studia bylo však šeredné zklamání! Ke své lítosti jsem zjistil dojemnou shodu současných názorů na škodlivost tohoto plevele, o kterém jsme se to učili již ve školních lavicích.
   Kdo mi však odpoví na otázku, zda mé zjištění není opět jedním z klasických příkladů zatuchlé knižní teorie, rozcházející se s životadárnou praxí? Vždyť podobné záhony jsem viděl i v jiných krajích naší vlasti a po roce 1989 se jejich plochy trvale rozšiřují do velikosti širých rodných lánů! Jistě tím naši osvícení ministři zemědělství devadesátých let sledovali všeobecně prospěšné cíle, i když mohly být laikům nepochopitelné! Křesťanský světonázor nejzasloužilejšího z nich - Ing. Josefa Luxe - by mu nedovolil prosazovat něco špatného vůči zemědělcům, svým nejbližším z bližních, jak to potvrzují staleté zkušenosti s tradiční křesťanskou láskou k bližnímu. I naše doba o tom poskytuje příkladů požehnaně. Šíření americké demokracie mezi národy, nechápajícími její dobrodiní, není toho jediným svědectvím!

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]