Jak bych
   názorně vypodobnil paní, zvanou
   CELOSVĚTOVÝ ANDĚL SPRAVEDLNOSTI
   a horem dolem vydávanou za vzor nelítostné bojovnice proti zločinům?

   No jak! Celosvětový anděl je na mne příliš velký formát, a tak bych zájemce jen prostě odkázal na Magazín Dnes, přílohu to deníku Mf Dnes, tam se přece o ní píše zasvěceně: že té paní Carle del Ponte, neboť o ni jde, "líbí se hezké módní doplňky" a že se ráda "elegantně obléká," že měří 152 cm, a že ačkoli "vypadá křehce, má dost síly, aby se hrabala v nejkrvavějších masových zločinech," že si "na nákupy jezdí v neprůstřelném autě", snad dokonce v obrněném mercedesu, o němž se píše na jiném místě článku, že o Miloševičově smrti ve věznici v Haagu prohlásila, že je to pro ni "nejtěžší osobní porážka", a že tuto "velkou inkvizitorku" už "nazvali Nové gestapo. Děvka. Neřízená střela," a že jí to "lichotí".
   Tady by jistě nebylo od věci upřesnit, zda jí lichotí všecky ty přezdívky včetně Nového gestapa, ale pan Vodička, který se obdivem k malé velké ženě přímo zalyká, měl by ovšem vysvětlit i další svá tvrzení. Píše třeba o tom, jak "rozkrývala činnost ruské mafie na Západě" a jak ta paní, která "vypadá jako panna ve zbroji", tedy sama Jana z Arcu, "také ukázala prstem na prezidenta Jelcina" a jak ho "obvinila ze styků s mafiány". O tom, co z toho obvinění vzešlo a pročpak asi vůbec nedošlo na nějaké jeho stíhání, o tom však český adorátor ni slovo (ona taky paní del Ponte to asi nenazvala svou porážkou, od začátku vědouc, která bije). Podle p. Vodičky statečná paní "chvíli také zkoumala, zda nemá žalovat NATO za bombardování Jugoslávie", a čtenář se může pouze dohadovat, co asi za tu "chvíli" vyzkoumala, že si to radši s žalobou na alianci mocnější než mafie rozmyslela.
   Ač je článek o paní, která "hodila rukavici mocným", opepřen snímky, na jednom z nichž paní posupně se tvářící současně zbožně spíná ruce, je to vlastně samá voda vodička, pisatel nenosí své jméno nadarmo. Neodvážil se položit (si) otázku, zda si "nejtěžší porážku" v Haagu nepřivodila sama, protože nebyla s to průkazně dokládat své ukazování prstem fakty, takže hrozilo, že ta obvinění neprokáže a od soudu odejde s ostudou. Ani ho nenapadlo si povšimnout, že té pronásledovatelce zločinců se nějak nedostali do zorného pole hrdlořezové z takzvané osvobozenecké armády, jimž se povedlo povraždit tisíce Srbů a desetitisíce jich vyhnat z jejich rodného Kosova; žádá-li o jejich vydání do Haagu, činí to tak diskrétně, že se o tom nepíše; že by ve zvláštní přísnosti hlavně na Srby šla stopou propagandy, pro niž ozbrojený (a brutálně potlačovaný, ne však potlačený) odboj proti německé okupaci Jugoslávie byl nazýván banditismem, zatímco řádění po zuby (kýmpak asi?) vyzbrojených stoupenců Velké (a etnicky čisté) Albánie nestojí za řeč?
   Přímo medvědí službu pověsti té paní pan Vodička ovšem prokazuje, když v článku, kde se zmiňuje, že ji nazývali "děvka", cituje též výrok paní Carly del Ponte, která o svém konání nic zlého netušíc řekla: "Je to práce jako každá jiná." To mu nedošlo, že přesně těmi slovy bránívají svůj džob i svou mravní integritu ve všelijakých Peříčcích právě děvky, prostitutky z povolání?
   Být celosvětovým andělem spravedlnosti, pohnal bych takového svého českého ctitele a popularizátora až do Haagu. A slavně bych konečně alespoň jednou zvítězil, když už to s mafiány, Jelcinem, NATO a Miloševičem jaksi nevyšlo.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]