ZAHALENÁ TAJEMSTVÍ FRANTIŠKA KŠAJTA
Článek Františka Kšajta Desku s Horovou básní zahaluje tajemství (Právo z 11. dubna) vzbudil nebývalou odezvu. Kšajt si zahrál na novináře - čmuchala, ale nic nevyčmuchal. Bůhvíproč se na akci pořádanou Unií českých spisovatelů poptával v Obci spisovatelů a na Ministerstvu režimní kultury, kde o Unii českých spisovatelů pan ministr a jeho skvadra zřejmě nic neví.
Autor: Zdeněk Hrabica, Karel Aksamit, Jana Vacková, Josef Hora, Josef Trager
VÝSTAVA NUTÍCÍ K PŘEMÝŠLENÍ
Již ve 30. letech 20. století se dva významní čeští výtvarníci Emil Filla a Antonín Pelc shodli na jedné prosté větě: "Karikatura jest jakýmsi nejvyšším protikladem adorace..."
Autor: Věra Beranová
SLAVNÝ BRŇAN
Největší matematik a logik od Aristotela Kurt Gödel se narodil před sto lety - 28. dubna 1906 v Brně, zemřel 14. ledna 1978 v Princetonu, N. J. (USA). V Brně žil 18 let, pak 15 let ve Vídni, zbytek života působil v USA. Akademické kruhy ve Vídni jsou hrdé na to, že pro K. Gödela žádná jiná univerzita by nebyla vhodnější než vídeňská, ať byl Gödel studujícím vysokoškolákem nebo pak jako doktor soukromým docentem.
Autor: Jaroslav Liška
LITERATURA JAKO SVĚT HODNOT
Když sestavoval Bedřich Václavek knihu Česká literatura XX. století, vložil téměř na její začátek soud Šaldův, který se sluší ocitovat: »Říká-li se, že naše literární obrození jest skončeno, nevěř tomu; právě nyní, v prvních desítiletích XX. věku se rozhodne, budeme-li míti literaturu ve vyšším smyslu: literaturu jako svět hodnot a hodnot svých.
Autor: Josef Bílek
PÍŠE RÁDA PRO SUDEŤÁKY
Aby si čtenář mohl udělat obrázek, kdo je Sidonie Dědinová-Jeziková (1935), stačí vzít na vědomí, že patří mezi nejoblíbenější české autory mezi sudeťáckou nečetnou čtenářskou obcí. Její specialitou je právě psaní o politikovi Dr. Edvardu Benešovi způsobem, který v Německu označují za »dokudrama«, neboť je směsí dokumentace a pokusu o román.
Autor: Jaroslav Liška
PŘÍLIŠ MNOHO SRDCÍ?
V prosinci minulého roku se na Strahově - v Památníku národního písemnictví - v jedné z mála institucí, která nepodlehla indiánské pověře o léčivém účinku přejmenování a ponechala si původní název, konal slavnostní křest knihy BÁSEŇ MÉHO SRDCE.
Autor: Karel Sýs
ZAMENHOFOVA ULICE
Pod tímhle názvem vyšla v českém překladu Jiřího Patery z esperanta kniha Zamenhofova vnuka o jeho dědovi. Původně byla tato knížka vydána ve Varšavě polsky.
Autor: Čestmír Vidman
AŤ ŽIJE 1. MÁJ 1886!
Česká televize (kupodivu, ale spíš to bylo zřejmě s ohledem na narozeniny jisté herečky) uvedla na 1. máje na 2. programu slavnou Voskovcovu a Werichovu Baladu z hadrů.
Autor: Miroslav Kantek
PÍŠEME SI
O rozumu a svědomí
Článek Františka Stoklasy v páteční příloze Obrys-Kmen č. 51/05 O rozumu, svědomí, šílenství a Bohu nutí k hlubokému zamyšlení.
Autor: Štefan Haviar
BANÁŠ NAVRHUJE ODVOLAŤ LANGOŠA
Poslanec Národnej rady SR za vládnu SDKÚ-DS a člen Slovenského centra PEN, združeného v Asociácii organizácii spisovateľov Slovenska, Jozef Banáš podal do parlamentu návrh na odvolanie predsedu Správnej rady Ústavu pamäti národa (ÚPN) Jána Langoša.
Autor: pj
BÁSNÍK ODSUZOVÁN KVŮLI SYMPATIÍM
Básník Peter Handke (63) navštívil Slobodana Miloševiče ještě za jeho života v haagském vězení a po jeho smrti pronesl projev nad jeho rakví v Požarevaci. Západní bulvární tisk proto napadl básníka, jehož místo na Olympu západní literatury je nesporné.
Autor: Lš
JEDNA OTÁZKA PRO PATVAR
Obmyslný literární obtýdeník Tvar položil ve své rubrice Jedna otázka pro... nedávno otázečku Renatě Bulvové
Autor: ja
CENA PRO AUTORA I PŘEKLADATELE
V Kanadě žijící a ze Srbska pocházející spisovatel David Albahari a jeho překladatelé Mirjana a Klaus Wittmannovi se stali letošními laureáty ceny za literaturu a překlad "Brücke Berlin" (Most Berlín).
Autor: Lš
DALŠÍ CENA
Günther Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu, obdrží další mezinárodní cenu "Most 2006"
Autor: Lš
PRVNÍ PO BOHU
Takhle nějak vypadaly ulice v Jeseníku počátkem ledna: sněhové bariéry okolo silnic, chodníky plné sněhu. V Liberci už je to v březnu o něco lepší, ale podobné.
Autor: Jiří Drtil
AFORISMY
Nedovedu říct, zda řekou Styx mohou proplouvat jen těla mrtvých ryb.
Autor: Vladimír Stibor