Vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí dodalo na knihkupecké pulty další knížku (141. publikaci), která si bezesporu zaslouží pozornosti čtenářů a ne pouze proto, že ji zde vydává renomovaný prozaik Lubomír Macháček z Pardubic, který už má za sebou devět povídkových sbírek a šest románů, z nichž uveďme namátkou alespoň Co skrýváme pod kůží, Písek v zubech, Začít milovat, Krvavý anděl, Stín pavouka a Milenka půlnoc. Není bez zajímavosti, že autor píše i knihy pro děti: Poklad na Kunětické hoře (báje a pověsti) a pohádky Zač je v Pardubicích perník a Jak chutná v Pardubicích perník.
   Lubomír Macháček (1947) po absolvování Univerzity Palackého v Olomouci pracoval jako psycholog v ženské věznici v Pardubicích, v Pedagogicko-psychologické poradně a v Poradně pro rodinu a partnerské vztahy, v současnosti je ředitelem pardubického Centra psychosociální pomoci.
   Kniha BÁSNÍCI NEVRAŽDÍ (2006, 158 str.) je sbírka 17 napínavých příběhů s kriminální zápletkou. Macháček v nich domýšlí, kam až mohou dojít nějak životem postižení lidé ve vypjatých situacích, co mohou způsobit sami sobě, ale hlavně svému okolí, pokud spoléhají pouze sami na sebe.
   Spisovatel o vydaných povídkách sám napsal, že není důležité, jestli se ve skutečnosti udály nebo jestli jsou výtvorem autorovy fantazie, důležité je, že jim věříme a že s jejich hrdiny vstupujeme do soukromí lidí, kteří se dostali do křížku se zákonem a kteří své tíživé životní situace řeší zcela nepřijatelným způsobem.
   Povídky vznikaly v delším časovém období a zřejmě i mimo hlavní směr autorovy tvorby, ale určitě nepostrádají jednotnou koncepci a v hotové knížce vytvářejí dojem uceleného díla; dokonce se nabízí myšlenka, že jde vlastně o jakýsi román v povídkách, přestože na sebe dějově navazují jen díky hlavním postavám Ondřeje Bucka a Viktorie Drobné. On je kriminalistou a později soukromým detektivem, ona psycholožkou. Tato dvojice tak či onak rozehrává každý samostatný příběh. Zatímco na začátku využívá doktorčiných služeb Bucek (rozvádí se), pak se vše otočí a jeho detektivních schopností využívá doktorka. Můžeme sledovat jejich vzájemné sbližování.
   Poetickým stylem povídky vzdáleně nabízejí srovnání s tvorbou Karla Čapka v tomto žánru, ale to vůbec neznamená, že jde o napodobování velikána české literatury, Macháček je svůj a hlavně současný. Texty se opírají o dokonalou znalost lidské psychiky i prostředí, v nichž se příběhy odehrávají, těží ze svižných, výborně propracovaných a často i humorně laděných dialogů, nikde není cítit žádná kostrbatost či křečovitost. Ačkoli autor patřičně využívá zkratky, která je v povídkách nepochybně nutná a prospěšná, rozhodně nezůstává na povrchu děje; dá se říci, že plně využívá příběhu k tomu, aby se naplno ponořil hluboko do nitra svých postav a k dobru mu třeba připsat i skutečnost, že se nesoustřeďuje pouze na ty, co něco provedli a mají být za to potrestáni, ale že stejnou pozornost věnuje i potencionálním obětem trestných činů, a v neposlední řadě rovněž těm, kteří po pachateli pátrají.
   Povídky mají převážně neotřelé názvy, leckde se blýskne originální námět (např. Cikánova kůže), někde vystopujeme docela nedávné události (např. povodeň v Kostlivci ve skříni), jinde je cítit vřelý autorův vztah k zahrádkaření (např. Adam a Eva). I díky tomu jsou Básníci nevraždí knížkou čtivou, kterou lze stoprocentně doporučit.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)