Per nefas aneb Identifikace inkvizice
Po přečtení článku Michala Černíka Jeden příklad inkvizičních praktik (Obrys-Kmen č. 21/2006) nemohu mlčet.
Ten pochroumaný čas zbabělý uznat něco, co je vskutku dobré, ač to nepochází z pera dnešních VyVolených! Michala Černíka i ostatní "na druhém břehu" zasáhl stín arogance a zášti, přestože M. Černík je považován za idylika a harmonizátora (viz Přehled dějin literatury III, autoři L. Soldán a spol., Pedagogické nakladatelství 1997).
Černíkova obsažnost, hloubkovost a preciznost je v ostrém protikladu s chvatnou improvizací, lyrickou necitlivostí a metafyzickou mělčinou značné části "širokého proudu současné poezie". Mnohé verše z tohoto oficiálně uznávaného odtoku jsou jakoby vzdáleně odvozeny od Prousta: (krátkozrakým a vágním) hledáním (opravdu) ztraceného času!
V naší poezii i próze tak narůstají bílá místa, která budou v budoucnu zákonitě vyplněna díly "levicově" motivovanými, jež jsou dnes v oficiální klatbě, ač se v historii literární tvorby už jednoznačně potvrdilo, že tato díla mají své nezadatelné místo.
SVATOPLUK KOPEČEK, Brno
Autor: Svatopluk Kopeček
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |