Edgar Hilsenrath se narodil v r. 1926 v Lipsku. Celý jeho život poznamenal pobyt v koncentračním táboře Osvětim. V románě Doznání Bronského přibližuje čtenářům mladého muže, který přežil ghetto a v padesátých letech se protlouká životem v New Yorku. Když jiní chodili do škol, bojoval o skývu chleba... Bronskému je pětadvacet, ale vypadá na čtyřicet. Nemá peníze ani na autobus, žije z příležitostné práce a občas píše román Cár utěrky. U amerických žen nemůže mít úspěch a prostitutky jsou pro něj příliš drahé. Aby zchladil své sexuální touhy, má snad myslet na Osvětim?
V postavě Bronského lze rozpoznat Hilsenratha, který spolu s matkou v r. 1938 utekl do Rumunska. Po třech letech byl deportován do ukrajinského ghetta. Po osvobození z Osvětimi vycestoval v r. 1945 do Palestiny a v r. 1951 se vystěhoval do USA. Tam napsal svůj první román, ze kterého se stal bestseller: Nacista a frizér. Byla to fraška o nacistickém hromadném vrahovi. Pro německé nakladatele to bylo příliš: což je možné hledět na holocaust s humorem? Jenže autorův výsměch nepatřil holocaustu, nýbrž chlapíkovi, který se změnil v masového vraha.
V sedmdesátých letech se Hilsenrath vrací do SRN, kde vzniká román podzimu jeho života: Berlín - konečná stanice. Ale v Německu již nezdomácní, nikdo ho nechápe: ideologie byla silnější. Nezbývá tedy než ho znovu číst.
Autor: Lš
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |