»Byl to strašidelnej průšvih,« zaslechl jsem o výsledku parlamentních voleb, když jsem se k večeru při čundru posadil v zahrádce hospůdky v jihočeském Kocourkově Řečišti. »Jo, komunistům se nedařilo tak, jak by mohlo, kdyby správně využili veškerýho svýho potenciálu,« dodal na to další místní rozumbrada. »Jenže my tu musíme zatnout modrým ptákům tipec, jinak nás budou okrádat dál,« dodal třetí ke komunálním volbám.
Na rozjíždějící se debatu to vůbec nebylo špatný, takže jsem se pěkně opřel do židle, nechal si poslat desítku a poslouchal trojici - jako správný BISák, jen s tím rozdílem, že uhnaný špión nesloužil pofiderní vládě, ale pravdě. Do problému jsem proniknul rychle - v Kocourkově Řečišti, nebo jak se vlastně to malebné městečko jmenovalo, mají za starostu zlého ódéesáka, který si z radnice udělal soukromý byznys. Teď se ho už chtějí zbavit - a to jako komunisti, tak i labouristi.
»Nejhorší svinstvo je ta jeho nová kámoška,« hořekoval první, vousáč. Starosta, mám dojem, že se jmenoval Pavel Filištín, jí dal městský byt s tím, že nemusí platit deset let nájem, když bude investovat do jeho rekonstrukce. Smlouva však byla děravá jako řešeto, chyběly údaje kdy, do čeho a jakou částku tu má investovat. Takže místní kontrolní výbor, kde má levice ještě nějaké slovo, se rozhodl udělat pořádek. »Pavel jim na obhajobu přinesl spousty účtů s pofiderními adresami, přičemž nájemné se mělo pohybovat kolem asi dvě stě dvaceti tisíc, a tohle bylo jen na něco málo přes sto tisíc,« vyprávěl dobře informovaný pivař. »Tak Pavlovi řekli, že to ne, ať to holka pěkně doplatí - a výsledkem byl kompromis, že jeho kamarádka nebude platit nájem pět let,« dodal. Starosta se ale naštval, že si někdo troufnul mu koukat pod pokličku.
Že to starosta s kámoškou »umí dobře koulet« vyplynulo krátce poté, kdy z trojice vylezlo, že holka bydlí u Pavla a byt pronajímá někomu třetímu. »Další modrej pták tvrdil, že má právo na to, aby pronajímala byt 'potřebnému', protože tam zaplatila nějaké ty úpravy, které se jí musejí vrátit,« vyprávěl vousáč. »Na argument, že kvůli návratnosti investice neplatí přece sama městu nájem, už ale odmítnul reagovat.«
Potřebu potřít modrý ptáky v Kocourkově Řečišti podepřela i další libá historka o starostovi z rodu Filištínských. Město totiž vystavělo za velké peníze ze státní dotace, tedy z kapsy nás všech, na náměstí autobusovou zastávku. Uvnitř bylo zřízeno infocentrum a restaurace, již radnice z vlastních prostředků celou vybavila. Na následujícím jednání zastupitelstva se pak jeden občan zeptal, kdy bude vypsáno výběrové řízení na provozovatele. »Už bylo vypsáno,« odvětil mu Pavel Filištín.
Nakonec prasklo, že vítězem řízení, o němž nikdo neměl ani páru, se stal další místní vlivný ódéesák, jenž za nájem již vybaveného podniku bude platit necelé tři tisíce měsíčně. To ostře kontrastovalo třeba s dalším podnikem, který město pronajímá drobné podnikatelce. Ta, neboť není členkou strany modrých ptáků, platí nějakých pět tisícovek, ovšem veškeré vybavení si musela koupit sama. »To je ale bordel,« povídá na to druhý, holohlavý chlápek. »Fuj, jenže lidi o tom neví.«
»No, neví, to máš recht,« přikývnul vousáč, dopil půllitr a mávnul na vrchního, aby mu přihrál další zrzavou vodu. »Ale znají další jeho extempore a mají ho plný zuby. Tentokrát půjdou volit, to ti povídám.«
A historky pokračovaly. On totiž Pavel Filištín má bráchu Kvida. Ten má zas v Řečišti hospodu. A kdykoli Pavel, který vystupuje jako zarytý katolík, slušný a poctivý člověk, pozve do kostela třeba chrámový sbor z blízkého okresního města, vždycky ho přihraje Kvidovi. Ten pak točí pivo proudem a nadělá haldy řízků - na účet radnice, samozřejmě. Není sice jediným hospodským v místě, ale je »o tři kroky blíž ke kostelu«.
»Když Pavlovi přišli lidi z paneláků říct, že jejich okna se rozpadají a potřebují opravit, Filištín jim řekl, že stav obecních bytů, potažmo oken, je ukazatelem jejich vlastního čuňáctví, tak ať to zaplatí sami, « načal vousáč další kapitolu ze života hlavy obce, která nemá zřízený fond na opravy bytů, byť lidi těžce ždímá. »Šli z radnice pěkně nasraní, pak tam padla prý i nějaká ta facka,« pokračoval. Stejné je to i s bytovou výstavbou, která je pilířem politiky Pavla Filištína.
»Staví jako divej, aby se ukázal, jak to s městem myslí dobře. Přitom tu není práce, takže lidi, kteří sem přijdou, vytvářejí z dlouhodobýho pohledu sociální problém,« přidal třetí, obrýlený muž, který už také dostal další, plný půllitr. »Ale protože na byty čerpá dotace a jsou zapsány jako 'obydlí pro sociálně potřebnější', nesmějí v nich bydlet místní mladé rodiny. Takže tam jdou senioři, ovšem radnice je nutí platit regulérní tržní nájemný - je to tak vážně 'skutečný hnízdečko potřebných',« pokračoval domorodec s tím, že nedávno jedna starší žena musela po smrti manžela jít s prosíkem na radnici. Nezbývalo jí totiž po odečtení nájemného na živobytí. To sem tedy přinesli modří ptáci.
Dokonalá pak byla další semletá historka, jak Pavel Filištín přestavěl náměstí »natřikrát«. Ponejprv údajně získal dotaci s tím, že přestaví kompletně náměstí, postaví zde tržnici, veřejné záchodky, zlikviduje starou benzínovou pumpu a na jejím místě postaví nové autobusové nádraží. Náměstí bylo v první fázi dokončeno z půlky, žádná tržnice se nekonala, stejně jako nepřišly veřejné záchodky. Benzínová stanice tu zůstala - tedy zlikvidována byla bouda pro obsluhu a čerpadla, avšak nádrže v zemi a betonový podstavec zůstal. Dřevěné podstavce na břečťan pak na ploše zůstaly holé a podle místních hyzdí náměstí, fontánka zvládla fungovat nějaký ten týden, pak zřídlo přestalo stříkat. A prachy byly v háji, nebo řekněme radši, že někde byly, ale ne na dokončení stavby - prostě bylo z pohledu radnice »vyčerpáno«.
V další fázi, na kterou podruhé připlynuly ze státní kasy peníze, se likvidoval zbytek pumpy. Zmizel betonový podstavec a nádrže ze země, ale v místě stavby zůstala kontaminovaná zemina. »Šetřilo se totiž na jejím vybagrování. Teď to svinstvo proniká lidem za hlavní silnicí do studny. A víš, co udělal Pavel? Nabídl jim úplatek, aby byli zticha,« sdělil vousáč. »A nakonec dostal další dotaci na autobusovou zastávku, kterou bude na kšeft používat jeho kámoš od modrejch zobanů,« doplnil.
Chlapi si pak dali třetí pivo a vyrazili domů, protože nazítří museli narozdíl od starosty tvrdě makat, aby si vydělali na chleba. Vzpomněl jsem si ještě na slova Vojty Filipa, která pronesl ve vánoční době. Bylo to něco v tom smyslu, že voliči KSČM bojkotují komunální volby, přičemž kdyby šli volit, ovládnou komunisté lehce mnohá zastupitelstva.
A ta jsou zatraceně důležitá, jak vidno, protože namísto aby peníze byly používány na zlepšení životních podmínek obyvatel, tečou mohutně do zobáků vychytralých modrých ptáků. Tedy jsem dopil, v duchu popřál Filištínovi svržení a vyrazil s báglem na cestu z Kocourkova Řečiště.
Autor: Vratislav Vyhlídka
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |