KNIHA, JAKÝCH MÁLO

   Díky osudu se mi dostala do rukou půvabná knížka povídek; stěží bych ji dnes hledal v nekontrolovatelném prostředí, kdy se kniha stala zbožím. Nenašel bych ji na pultech či regálech českých knihkupectví. Napsal ji Emil Hruška a nese titul - podle jedné povídky - MY, HOŠI ZE SUDET. Jde o bezmála kolibří publikaci nakladatelství CZ Books, s laminátovou vazbou, s meditativními autorskými fotografiemi. Darovanou knihou s autogramem jsem objevil talentovaného spisovatele se srdcem bijícím nalevo, momentálně žijícího v Bruselu. Neuvěřitelným zážitkům z československého pohraničí, ze Sudet, dal Emil Hruška literární podobu zkratky. Velké věci, které se konaly ve velké době, zpravidla mnoho slov již z principu přímo vylučují.
   Příběhy nepostrádají gradaci téměř detektivní a strhávají čtenáře k hlubšímu uvažování, jsou vesměs dramatické, až tragické. Iritovalo mě, že jsem po nich nesáhl i já a nezpracoval látku, hodnou románu či obsáhlé knihy literatury faktu. Kde k nim Emil Hruška přišel?, kladu si vzrušující otázku při čtení. Vezměme si jedno z napínavých svědectví, povídku Aféra skoro manželská. Frontový stihač, "istrebitěl" - Hrdina Sovětského svazu s právem nosit Zlatou hvězdu, Rus Nikolaj Kalugin žil na hromádce, na psí knížku s vdovou po padlém vojáku wehrmachtu Lieselotte Fischerovou, která nechtěla svatbou s Rusem přijít o penzi ze západního Německa. Kalugin žádnou penzi nebral, v létě pětačtyřicátého zastřelil v Karlových Varech kolegu, který jej údajně napadl pro židovský původ. Titul mu vojenští páni odebrali, žít ho nechali, díky titulu, jejž mu vzali. Místnost, obývanou Němkou a Rusem, zdobily dva portréty - Fischera v uniformě feldvébla wehrmachtu a majora Kalugina, ověnčeného metály. Mezi nimi visel kříž, aby se snad páni nepoprali. Co v jejich soužití následovalo? To se musí čtenář dozvědět od autora přímo. Celé toto literární dílo má pouhých devětašedesát stran a stojí opravdu za přečtení.
   Literárnímu kritikovi pak odkazuji, aby si Hruškovy literární práce, nevelké rozsahem, všiml. Dojde k poznání a možná i k sebemrskačsky nepříjemnému zjištění, o jakých knihách se u nás stále častěji píše a o jakých se naopak nepíše vůbec.
   Přesto mne existence Hruškovy povídkové knihy naplňuje radostí a přesvědčením, že česká literatura na tom není tak špatně. Navzdory činnosti přísně výběrové, senilní a dementní Obce spisovatelů a jejích přisluhovačů. Navzdory přezíravému vztahu ministerstva kultury k literárním talentům při udělování cen a grantů. Navzdory jiným seskupením, pořádajícím megalomanské orgie, jako například čtení knih bez přestávky nebo letošní letní pádění za Šifrou Mistra Leonarda.

Autor: Zdeněk Hrabica


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)