POETIKA

   Na jaře 93 jsem Mirka Floriana - po neúspěšných jednáních o vydání jeho lázeňských Horkých pramenů - požádal, aby nám (Samosprávnému klubu komunistů) napsal své vyznání o době i o sobě. Mirek to vzápětí splnil a zavolal, že jede do Ikemu a že mi Poetiku odevzdá na stanici metra Kačerov. Tam jsem mu za ni poděkoval, popřál zdraví a navrhl, že jeho verše chceme rozdávat na prvomájové demonstraci, že se tak dostanou k největšímu počtu lidí. Mirek to podpořil.
   A teď když vyšel jeho Archandělský happening (díky za to!), publikuje Obrys-Kmen Poetiku.

   JOSEF VALENTA



   MIROSLAV FLORIAN

   Poetika

   
Básník je čitelný,
   i když ho vláčejí osvědčeným kalem,
   básník je málem nezničitelný.
   Málem!

   Tank strhnout lze z podstavce; lípu porazit;
   bez hlesu praská ozónový štít.
   Kontinent se převrátil na bok -
   ale krůpěj deště píše po úbočí
   úskočnějším než kuželna:
   Básník se neochočí,
   ani když zlámou mu žebra, vyklovou oči,
   pravda
   je nezničitelná.

   Vůdcové věhlasných jmen zrazují ostošet.
   pod kandelábry řičí a skanduje klaka.
   Básník má sto osm milionů hvězd
   na klopě odřeného saka,
   na manšestru letitém jak Metuzalém.
   Jen ať si významně mrkají lucerny!...
   Ten ornát - račte prominout - je nezničitelný.
   Málem.

   Básník je nezničitelný, i když třeba touží
   po ráně z milosti;
   i když kradmo se modlí, aby byl zproštěn břemene.
   Můžete ho izolovat v blázinci. V kriminále. V kupoli muchomůrky zelené.
   Dle ctěné libosti!
   Básník slouží,
   ač jeho strofy hned čiperně sežehne holomráz.
   Ostatně za moc nestály
   ve srovnání s kopřivami či kancionály...
   Pošle však další marnou nótu,
   další aprílový vzkaz
   vonící májem.

   To střevo
   přeslechlo hromový povel dějin Vpravo hleď,
   jejž respektují úplněk i sleď,
   Pegas i Fénix, ba i dumná Kleť.
   Země prý točí se vlevo!

   Básník dělá jednu směšnou botu za druhou.
   Každá tě bude tlačit,
   každá se tě bude ptát dovnitř obrácenou ostruhou!
   A nevyzuješ se, počtáři tak pevný v kramflecích,
   už navěky se nevyzuješ z ničeho.

   Na pražské dlažbě křepčí jarní sníh
   a vzápětí se vznáší nad portálem -
   zří město veliké, co dotýká se dna.
   Situace je bezvýchodná, neřešitelná.
   Básník nechť pouze suše dodá:
   Málem.

Autor: Miroslav Florian, Josef Valenta


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)