JAROMÍR ŠLOSAR
Za babičkou a dětstvím
Chtěl jsem ti pomoci
a nechal tě napospas
nemocničnímu pokoji
Druhý den jsi malému Jaromírkovi
ukazovala autíčko a vláček
a Jaromírek odvracel tvář
a tiše plakal
protože věděl že jde do tuhého
že jeho dětství jsi ty
že Jaromírku mu jiný neřekne
a konec světa nepřijde
jedině zázrak
ale co když ne
A tak jsem v duchu prosil Boha
ať tě nechá mezi námi
ale víru jsem neměl
Pak přišel den třetí
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |