Na Gromniku, nejvyšším vrcholu Střelinské pahorkatiny, který se 45 km jižně od Vratislavi vypíná do výšky 393 metrů nad mořem, archeologové odkryli pozůstatky staré rotundy.
   Unikátní nález byl objeven po likvidaci ruin kamenné krčmy z 15. století a po zplanýrování základů rozhledny, kterou v roce 1945 vyhodila do povětří ustupující hitlerovská armáda. Práce se chopilo občanské sdružení usilující o turistické zviditelnění vrchu Gromnik. Nikdo však netušil, jaká skutečná atrakce evropského významu bude objevena. Rotunda má průměr 6,1 m, její zdi o síle 0,9 až 1,1 m byly postaveny z místní žuly, kameny byly už tehdy spojeny vápennou maltou. Zachovaly se do výšky 1 m.
   Polští odborníci Maciej Malachowicz, Czeslaw Lasota, Krzysztof Jaworski a Alexander Pankiewicz soudí, že rotunda má naprosto shodné rysy s obdobnou stavbou, která od konce 9. století dominuje jihomoravským Mikulčicím. Rotunda na Gromniku je zorientovaná podle světových stran, má východní oltářní apsidu a západní apsidu s místem pro vladaře. Stála uprostřed hradu a také její okolní valy mají rysy charakteristické výhradně pro území Čech a Moravy. Podobné stavby se v Polsku vůbec nevyskytují, jedinou přibližnou výjimku je tzv. kaple B na krakovském Wawelu.
   Archeologové nevylučují, že na Gromniku jde o vůbec první křesťanskou svatyni na polském území. Opírají se o skutečnost, že dosud jediným zachovalým pozůstatkem velkomoravského vlivu na polské Slezsko je hrad v Gilově, který tam postavili Moravané v roce 890.
   Nevyřešenou záhadou je skutečnost, že Gromnik byl už v 10. století opuštěn. Soudí se, že hrad mohl zbořit Mieszko I., který přibližně v letech 989-990 odebral Slezsko Čechům. Piastovci ve snaze zabránit rebeliím na obsazeném území ničili hrady nebo je přestavovali na kláštery. Gromnik však mohli už dříve zlikvidovat sami Češi.
   Archeologický průzkum, který by možná skrytá tajemství rotundy mikulčického dvojčete odkryl, bude pokračovat.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]