"Pocházím z Rozdělova u Kladna, ale do jedenácti jsem žil v nedaleké vesničce Velká Dobrá. Tam jsem prožil i bídu nezaměstnanosti a světovou krizi. Když v roce 1932 skončila, odstěhovali jsme se do Prahy. Všichni jsme bydleli v jedné místnosti. Táta byl často bez práce, a tak mne a dvě sestry živila babička. Na stůl přišlo, co jsem natrhal na poli nebo při silnicích na stromech. Ale přesto se pamatuji na dvě laskominy od babičky. Byly to obyčejné placky pečené na kamnech nasucho, ale babička na ně dávala rozsekané hrušky - tedy pokud jsem jí je někde natrhal, pak placku polila smetanou, kterou sebrala z čerstvého mléka od sousedů, pocukrovala. Anebo nám tu pochoutku udělala s lesními jahodami, které jsou už dnes vzácností, já aspoň lesní jahody už léta nejedl...," svěřil se mi režisér Antonín Kachlík ve vinohradské kavárně Zanzibar. U Kachlíků se tehdy vařila prostá česká jídla - uhlířina, brambory se zelím kyselým, nebo jen pečené bramborové plátky, které se na kamnech krásně nafoukly jako přičmoudlé balónky, nastavovaná kaše, škubánky, vdolky a někdy také jídlo zvané krátce, leč výstižně Nic. Maminka chodila vypomáhat "na panské" do velkostatku, táta byl zprvu horníkem, pak nezaměstnaný, pak přikladačem u vysokých pecí na Kladně, a když i tam ztratil práci, pracoval jako nakladač na Hlavním nádraží v Praze, kde maminka chodila do posluhy. Táta vždy koupil v sobotu půl kila reklamního salámu a to byla pochoutka pro celou rodinu, na kterou se každý těšil celý týden. Maminka se odbývala - většinou kávou z cikorky, do které si lámala chleba. Pořádné jídlo měla málokdy. Děti chodily do školní jídelny nebo do Legie malých v Holešovicích. Tohle zařízení se staralo o volný čas dětí po vyučování. Protože Kachlíkovi byli chudí, vzala paní ředitelka Matyášová do Legie všechny děti zadarmo. Pak zařídila Antonínu Kachlíkovi, že ho přijali na Obchodní akademii v Karlíně. Po maturitě byl rok nasazený v Německu, kde spolu s kamarády hasili požáry vybombardovaných domů. Antonín vzpomíná na eintopf, hustou polévku, v níž bylo snad všechno a jedla se coby hlavní jídlo. Po návratu z Německa žil Antonín v ilegalitě a od podzemní organizace také dostával aspoň pár potravinových lístků, aby ho rodiče nemuseli živit úplně. Jeden kamarád z ilegality pomohl jeho otci najít místo vrátného na jednom ministerstvu, takže už nemusel dělat s lopatou a maminka posluhovat. Oba pak syna živili i po válce, dokud nedostudoval FAMU, tedy do roku 1950. To už si ale po dobu studií Antonín přivydělával jako novinář nebo dramaturg. Poté strávil šest let ve Zlíně, v Divadle pracujících. Bylo to jediné tovární divadlo na světě a i dnes by ho Antonín Kachlík dal za příklad továrnám, aby neinvestovaly miliony jen do sportovců, ale - tak jak to dělal Baťa - i do divadel, která dnes téměř živoří. "Všichni jsme měli stejný plat - ředitel jako herec, a z toho mála peněz jsme si platili ubytování v hotelu Svit - 300 korun. Další tři stovky jsme zaplatili paní Hedvice, která bydlela na náměstí a pro všechny vařila lidovku: guláše, polévky, vepřovou s knedlíkem. A přijít na jídlo mohl každý, kdy chtěl." V divadle se hrály hry současných autorů a snad největší úspěch měla hra o Baťovi - Botostroj. I když tato poválečná hra byla vůči Baťovi kritická, lidé na ni chodili, měli totiž rádi Baťu a chtěli ho vidět na jevišti. Ve Zlíně se Antonín oženil a tady se mu narodila dcera Kateřina, která je dnes koncertní zpěvačkou a velmi ráda s tátou vzpomíná na zlínská léta. Přestože výplata z divadla nebyla nic moc, nebylo vzhledem k nedostatku zboží kolikrát za co zbytek peněz utratit. A tak ženy kupovaly látky na šaty, z kterých pak samy šily, muži na konci měsíce po výplatě odjeli do Slušovic, kde si každý koupil demižon slivovice. Do další výplaty se vypil! "A aby nám bylo veselo, měli jsem v divadle i vlastní cimbálovku," dodává k těm šťastným létům Antonín. V roce 1956 se vrátil ze Zlína do Prahy na Barrandov - čtyři roky byl pomocným režisérem a v roce 1960 se režisérem stal. A působil tu až do roku 1990 - současně s pedagogickou činností na FAMU.
A jak je to s jídlem při natáčení? Někdy se jí a někdy ne. Antonín má dosud v živé paměti tzv. guláš jedna ku jedné, aneb kolik hovězího masa tolik cibule, který se naučil vařit díky kameramanovi Juliu Vegrichtovi. Ten guláš připravoval v rekvizitářském voze na vařiči a tvrdil, že ho dělá podle receptu Teodora Pištěka staršího. Na guláš se chodilo i do hospody, každé ráno před natáčením. A samozřejmě na pivo. Přes den každý zhltnul, co kde bylo, nebo taky nic. Antonín Kachlík moc nerad vidí, když herci jedí a přímo nesnáší házení šlehačkovými dorty, které vymyslel Chaplin a všichni se po něm začali opičit. Házení dortů ne, to je levný prostředek levné zábavy. Svého času chodil Antonín s ředitelem rybí restaurace Vaňhou na jídla z ryb, které miluje a pan ředitel ho naučil vařit bujabézu. A když pan režisér jezdil na porady až do Maďarska, naučil se halázslé. Specialitou je ovšem tuňák v tomatové omáčce, té neodolá žádný host. Při našem vzpomínání jsme se dostali až k Dunaji a odtud je jen skok do Tater. Sem jezdil Antonín Kachlík přes třicet let - do Smokovce, do Domu spisovatelů Jiřího Wolkera. A naučil se tady nejen vnímat krásu hor a horských túr, ale i jíst a vařit halušky, pstruha po tatransku, specialitu manželky Jaroslava Balíka, původem Slovenky. Naučil se to, i když dnes u Kachlíků vaří dcera Kateřina, která v kuchyni ráda improvizuje, umí však i obyčejná jídla jako třeba báječný jablkový štrúdl s jablky ze zahrádky chalupy u Děčína. Kvete tu třešeň i jabloň a na loučce za baráčkem po babičce zrají švestky. Je tu i jedna dobrá třešeň, která nese srdcovky. Neoplocená loučka se bohužel nedá hlídat a tak Kachlíkovi z úrody většinou moc nemají. Pár švestek ale zbude vždycky a Káťa udělá švestkový koláč á la babička sypaný perníkem a cukrem. A taky samosebou houbovou svíčkovou, anebo výbornou šťávu a likér z bezinek. Takže na zdraví!
Bujabéza
Na 6 porcí potřebujeme asi 1 1/4 kg tresky, můžeme však použít i více druhů mořských ryb, 1 cibuli, 2 pórky, 1 rajče, 1 1/2 l vody, 2 stroužky česneku, kousek pomerančové kůry, bouqet garni, špetku saturejky a fenyklu, šafrán, pepř, sůl, 1 kg brambor, olej na opečení rohlíků nebo housek.
Ve velkém kastrole na rozpáleném oleji zpěníme nasekanou cibuli, nakrájené pórky - jen bílou část, přidáme oloupené a jadérek zbavené rajče, zalijeme 1 1/2 l vody. Potom přidáme ještě 2 stroužky rozdrceného neloupaného česneku, kousek pomerančové kůry, bouqet garni (ten dávají Francouzi skoro do každého jídla a je to svazeček petrželky, tymiánu, bobkového listu a česneku, který pověsí do jídla a po uvaření vyjmou - v našem případě je možné svazeček rovnou ponořit do vody), saturejku, fenykl, pepř a sůl (osolíme buď vodu, nebo rybu).
Na prudkém ohni přivedeme vodu do varu a jakmile začne vřít, přidáme do ní na kolečka nakrájené brambory a trochu šafránu. Po 10 minutách přidáme ryby a vaříme dalších 10 minut. Je důležité, aby oheň byl skutečně prudký, aby se olej dokonale smísil s vodou.
Bílý chléb nebo veku, anebo rohlíky i housky předem nakrájíme na plátky, v troubě vysušíme, nebo opečeme na trošce oleje. Potom plátky z obou stran potřeme česnekem. Polévku přecedíme do menšího kastrolu či polévkové mísy, rybu vyndáme zvlášť. Nakonec na talíře položíme veku a rybí plátky a zalijeme vývarem. Polévka má nenapodobitelnou pikantní chuť.
Halászlé
Potřebujeme tři druhy sladkovodních ryb, v nouzi však postačí 2 kg kapra.
Ryby očistíme a nakrájíme na porce, lehce osolíme a spolu s mlíčím a jikrami odložíme do chladničky. Okrájené hlavy, ocas s ploutvemi a kosti dáme do hrnce s nakrájenou cibulí, zelenou paprikou a rajčetem, zalijeme 1 1/2 l osolené vody a hodinu až dvě vaříme. Porce ryby s mlíčím poskládáme do jiného hrnce, přelijeme přecezeným vroucím vývarem z ryb (můžeme si ho připravit i předem), přidáme 2-3 paprikové lusky nakrájené na nudličky a na kostky nakrájená 2 rajčata. Když polévka začne vřít, přisypeme 2 lžičky mleté sladké papriky, případně i špetku pálivé.
Vaříme asi 10 minut. Polévka se nesmí míchat, jen občas zatřepeme kastrolem, jinak se porce ryby rozpadnou. Nakonec polévku můžeme i zahustit: těstě před koncem vaření přidáme do polévky šálek smetany, v níž jsme rozmíchali lžíci hladké mouky. Pro chuť můžeme do polévky vhodit i kolečka citronu.
Tuňák v tomatové omáčce
Rybu lze vařit pod širým nebem, stejně jako v kuchyni. A tuňáka můžeme nahradit jinou rybou.
Budeme potřebovat 4 plátky ryby, sůl, pepř, mouku, 3 polévkové lžíce olivového oleje, 1 drobně pokrájenou cibuli, 75 dkg oloupaných rajčat, 1 utřený stroužek česneku, 2 polévkové lžíce posekané zelené petrželky, 1 bobkový list, 4 ančovičky rozetřené na pastu, několik černých oliv.
Rybu osolíme a opepříme, poprášíme moukou, na 2 lžících oleje opečeme v hlubší pánvi po obou stranách, pak ji přendáme na talíř. Na pánev přidáme zbytek oleje, na mírném ohni necháme pět minut zpěnit cibuli a česnek. Mezitím propasírujeme nebo rozmixujeme rajčata. Na pánev přidáme petrželku, bobkový list, ančovičky. Potom přidáme ještě rajčata. Vaříme, až omáčka zhoustne. Rybu opepříme, vložíme do omáčky a ještě jednou přivedeme k varu. Oheň zmírníme, přidáme olivy a po pěti minutách podáváme.
Specialita Antonína Kachlíka
Potřebujeme 4 plátky sýra, nejlépe eidamu, 4 pórky, půl šálku vývaru z kostí nebo z Vegety, olej, sůl, hořčici, kousek másla.
Plátky sýra natřeme plnotučnou hořčicí a položíme na prkénko. Potom nakrájíme pórky a to tak, aby byly stejně velké jako čtverce plátkovaného sýra, do nichž později pórky zabalíme. Pórky osmahneme na oleji, aby byly trochu připálené. Připravíme si vývar z kostí nebo koření. Když je pórek osmahnutý z obou stran, přelijeme ho vývarem, přiklopíme kastrol a dusíme doměkka - asi 15 minut. Pórky vyjmeme a rozložíme na plátky sýra namazané hořčicí - na každý plátek patří jeden pórek. Pórky zavineme do sýra a opět vložíme do kastrolu s vývarem. Přidáme kousek másla a ještě trochu zalijeme vývarem. Pokličkou přikrytý kastrol dáme na 10 minut zapéci do trouby, potom pokličku odklopíme a pórky dopečeme. Jako přílohu podáváme vařené brambory a salát.
Mírový eintopf
Potřebujeme 1 kg brambor, 1/2 kg uzeného masa, 2 cibule, 2 červené papriky, 1 kelímek zakysané smetany, sůl, pepř, olej.
Uzené maso nakrájíme na kostičky a vložíme na trochu oleje do hrnce. Brambory oloupeme, nakrájíme na plátky, cibuli a papriky nakrájíme na kostičky a přidáme k masu. Osolíme, opepříme, zalijeme kysanou smetanou, kterou rozředíme mlékem nebo vývarem. Přikryjeme pokličkou a dusíme, až jsou brambory měkké. Nejlepší a nejrychlejší je příprava v tlakovém hrnci.
Pstruh po tatransku
Připravíme si 5 pstruhů, hladkou mouku mletou červenou papriku, žampiony, sůl, olej, kmín, citron, česnek, petrželku, kousek másla.
Očištěné pstruhy nařízneme, vložíme do nich česnek, máslo a petrželku, posypeme kmínem a obalíme v mouce s červenou paprikou. V rozpáleném oleji pstruha opečeme po obou stranách. Před dohotovením přidáme žampiony a společně podusíme. Změklé žampiony položíme na opečeného pstruha a podáváme. Zdobíme citronem a petrželovou natí. Jako příloha se hodí chléb.
Vynález paní Balíkové
Potřebujeme 1 balíček libovolných těstovin, cibuli, míchanou zeleninu - 1/2 kg mražené nebo čerstvé, pórek nakrájený na kolečka, 1 lžičku zázvoru, 1 lžíci sojové omáčky, 1 dcl vývaru z kostí nebo masoxu, půl lžičky cukru, 1 lžičku Solamylu, trochu octa, chilli nebo kari koření, sůl a česnek.
Nejprve uvaříme těstoviny. Potom osmažíme cibuli nakrájenou na proužky, na ni vložíme míchanou zeleninu, houby a na kolečka nakrájený pórek. Vše se dusí na pánvi a my zatím připravíme studený nálev. Ten uděláme z 2 dcl vývaru, 1 lžičky zázvoru, 1 lžíce sojové omáčky, 1/2 lžičky cukru, 1 lžičky Solamylu, trochy octa, chilli nebo kari koření a soli podle chuti. Nálev nalijeme do hlubší pánve nebo kastrolu na udušenou zeleninu, přivedeme ho k varu, stále mícháme a když vše začne vřít, přidáme ještě rozdrcený česnek. Nakonec zhasneme oheň a do zeleniny vmícháme vařené těstoviny.
K Vynálezu podáváme zeleninový salát a protože je časově náročný, pouštíme se do něj nejčastěji, když venku prší.
Hovězí guláš podle Teodora Pištěka 1:1
Potřebujeme 1 kg hovězího masa na guláš, 1 kg cibule, pepř, sůl, mletou červenou papriku, majoránku, česnek, olej, hladkou mouku.
Maso nakrájíme na kostky, cibuli na větší plátky nebo kostičky. Rozpálíme v hrnci olej a maso na něj vložíme, krátce opečeme a zalijeme buď hovězím vývarem, nebo hrnkem vody. Když maso změkne, osolíme, přidáme pepř, česnek, majoránku, papriku. Necháme ještě 10 minut vařit a guláš podle chuti zahustíme hladkou moukou rozkvedlanou v troše vody. Podáváme s hrnečkovými knedlíky.
Kátin obyčejný i koncertní štrúdl
Potřebujeme 1 balíček lístkového těsta, 1 kg jablek, skořici, cukr, rozinky, žloutek.
Balíček lístkového těsta rozdělíme na dvě části a každou vyválíme na pomoučeném vále. Potom umyjeme, oloupeme a nastrouháme jablka, promícháme je s cukrem, skořicí a rozinkami, které jsme předtím vložili do vlažné vody, aby nabobtnaly. Směsí poklademe plát těsta, okraje přehneme tak, aby jablka nevytekla a na povrchu štrúdl pomažeme žloutkem. Pečeme v mírné troubě asi 30 minut. Nakonec posypeme moučkovým cukrem.
Kdo by chtěl štrúdl koncertní, přidá do náplně mleté vlašské ořechy.
Bezinková šťáva a likér
Šťáva: do 2 1/2 litrové sklenice od okurek svaříme vodu s 3/4 kg cukru. Když vše vychladne a roztok máme už přelitý do sklenice, vložíme do roztoku 5 velkých květů bezinky a 2 omyté a pokrájené citrony. Sklenici uzavřeme pergamenovým víčkem, zavážeme a necháme 7-9 dní stát v místnosti. Pak citron s květem vyndáme, šťávu přecedíme a rozlijeme do menších lahví.
Likér: na 2 1/2 l bezinkových černých kuliček dáme 1 1/2 l vody, přidáme 1 sáček vanilky a 1 kg cukru a vše povaříme. Potom šťávu přecedíme do kastrolu, zbytky bezinek vyhodíme a do kastrolu se šťávou přilijeme ještě 2 malé láhve malého rumu a šálek silné neslazené černé kávy. Necháme vychladnout, rozlijeme do menších lahví a zašpuntujeme. Likér vydrží v chladu i celý rok.
Houbová svíčková Ždiar
Vezmeme 1/2 kg různých hub, 2 hrnky hovězího vývaru, 1 malou cibuli, kousek celeru, 2 mrkve, bobkový list, trochu tymiánu, 6 zrnek černého pepře, nové koření, špetku mletého zázvoru, sůl, 1 lžičku hladké mouky, 1/4 litru kyselé smetany, půl lžičky citronu, kousek slaniny, trochu estragonového octa, trochu oleje nebo másla.
Houby očistíme, omyjeme a nakrájíme na silnější plátky. V kastrolu rozehřejeme trochu oleje nebo másla, pak do kastrolu vložíme slaninu nakrájenou na nudličky. Až zesklovatí, přidáme houby, které posolíme a dusíme. Potom připravíme omáčku. Cibuli nakrájíme, celer a mrkev rovněž. Zeleninu podusíme na másle a zalijeme hovězím vývarem, do kterého jsme přidali všechno koření. Když je zelenina měkká, propasírujeme ji přes cedník anebo vybereme bobkový list a černý pepř a omáčku rozmixujeme. Potom ji vrátíme do kastrolu a ještě chvíli povaříme a zahustíme máslovou jíškou. Nakonec přikápneme citron, vmícháme udušené houby a podle chuti dochutíme kysanou smetanou. Podáváme s chlebem nebo houskovými knedlíky.
Autor: Eva Frantinová
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |