RADIM GONDA
Praha
Praha je metro - ranní dopravní pás odcizených mas
Praha jsou ulice poplivané flusanci z celého světa
Praha je ztuctovatělé velkoměsto
Praha je obarikádovaná Svobodná Evropa - krycí firma Josef Goebbels Co.
Praha je Pražský hrad - trůn pro nadouvající se parazity
Praha je zlatá loď pro vybranou kastu ouředníků
pro prasata v nažehlených oblecích
Praha je centrum úřadů firem a bank
Praha je centrum bezdomovců vyvrženců a zkrachovalců
Praha je stavovské povstání - zpackaná vysoká hra pánů
300 let na ni dopláceli kmáni (tak to dopadá když je lid držen stranou)
Praha je popraviště na Staroměstském náměstí - víra ve shovívavost Habsburka vždyť přece neopustíme majetky
a když si naděláme na hlavu
když popliveme náš včerejšek
nějak to dopadne
Praha je tvrdý dopad cizácké sekery v kolaborantských rukou
Praha je Petschkův palác a Kobyliská střelnice
Praha je mýtus o velikých vlastnostech národa a veliké minulosti
Praha je vysavač českých zemí a ohýbárna charakterů
Praha je macecha
Praha je ráj vychcánků a korytářů
Praha je ratejna kterou měl Jan Žižka srovnat se zemí
Praha je cizina pro našince
Praha je nevěstinec pro hoch nóbl klientelu
Praha je brloh oportunismu
Praha je nepřítelem obsazený terén
znovu a znovu vykupovaný vlastní krví
Praha je Golgota pro tábority
Praha je via Appia českého a moravského lidu
Praha je upír sající nejlepší krev našich zemí
Praha je pátá kolona v srdci domoviny
Praha je věčné nebezpečí
Praha je zavraždění Jana Želivského a Záviše Kalandry
Praha jsou zlaťáky a mařeny - zlaté tele hubou mele
Praha je masomlejnek na český Fleisch
Praha jsou tisíce plačících a hajlujících před rakví katana
Praha je věčná dýka v zádech
Praha je věčné poslední bojiště tisíců věrných
Praha je zrada - smyčka hada na prsou českých zemí
Praha je barikáda a hořící orloj
Praha je Fučíkova procházka živoucími ulicemi s gestapákem v týle
a odpověď: "Ještě hezčí bude až vy tu nebudete"
Praha je vykoupení cti Kubišem a Gabčíkem
Praha je Čurda u rozstříleného okýnka s vlkodlaky za zády
Praha jsou smějící se bestie švejkováním vytáčející štěkající bestie
Praha je oddělování zrna od plev
Praha je vypelichaný český lev - maskot firmy český stát
Praha je pimprlový rok 1918 - říhnutí vypasených pánů s bobřím límcem postavených na piedestal
Praha je boj o duši národa
Praha je nutnost sáhnout rukou do útrob latríny pro perlu
Praha je prodejná hnusná děvka
Praha je prodaná nevěsta
Praha je věčné bojiště hnojiště a tratoliště
Básnířka Eva Bernardinová slaví 4. listopadu 75. narozeniny
EVA BERNARDINOVÁ
Moje jméno vymizelo z tvých úst
Dalo se to čekat
Mám práci a děti
Nemám čas
A koupím si nový boty na ty dostihy
Jenže já ten příkop s mydlinkama nepřeskočím
sama
(Ze sbírky Slunovrat)
MICHAL ČERNÍK
Ten první
Ten první varuje před zlem už tehdy
Kdy ještě neudeřilo
Ve svém těle pociťuje
Bolest a bídu světa
Ten první spatřuje podobu budoucnosti
Jež stále nemá ani kontury
A již ho získává pravda
Která teprve najde své lidi
Ten první už dnes zabydluje zítřek
Jako nevidomý kterého přivádí světlo
Jako hluchý kterého přivolává píseň
Jako prorok který tvoří budoucí většinu
Vyděděný
Je tu ještě má země
Když jsem v ní nájemníkem?
Je tu ještě můj domov
Když jsem v něm cizí?
Uslyší tu pozítří
Ještě někdo na mou řeč?
A co stromy?
Budou ještě pro mne šumět česky?
Samozřejmé korunovace
Láska korunuje život
A dítě ženu
Chléb korunuje stůl
A práce člověka
Všechny korunované hlavy
Ať smeknou!
Spřízněné pevniny
Bouře rozehnala naše lodě
Roztříštily se o zlo
Jediný stožár mne napřimuje
A do plachet sbírá můj dech
Má pevnina vyplula
K příbuzným pevninám
Trochu jako prosba
Svatý živote
Vévodo naší země
Ochraňuj nás
Před námi samými
Svatá lásko
Královno našeho žití
Buď při nás
Abychom nevyprahli
Svatá prostoto
Maminko našeho dětství
Neubírej nám
Z našeho těšení z naší radosti
Dny kterými procházím
Dny kterými procházím
Jsou nejkrásnější
Protože jimi žiji
A nebem věnčí mou hlavu
Noc mne vždycky dostihne
A cesty předhoní
Hory mne pokaždé převýší
Tak jako mnoho jiných
Maják který ve mně svítí
Mi dává jistotu
Že nezabloudím a neztroskotám
Tak jako mnoho jiných
Lidský vichr bez milosti
Smetává všechno přežité
Dokazuji mu sebe tím
Že před ním neuhýbám
Přelety
Jak snadno přelétávají ptáci mne
I mou samotu
Mé sny ale přeletí dobu
A počkají na potomky
Kteří je postaví na zem
Tolik práce
Ještě tolik myšlenek
Musíme osvobodit
Než dokončíme svět
V kterém by bylo pěkně
Nejen nám
Přiznávání
To nejsem já
Kdo v sobě vystavil modlu
Aby obětoval svůj rozum
A vypustil běsy
To nejsem já
Kdo za své přijal lži
Protože se mu s nimi žije
Mnohem snadněji než s pravdou
To nejsem já
Koho krčí strach ze života
Který je mnohem horší
Nežli strach ze smrti
A jsem to já
Kdo si ustýlá své nádherné sny
A spí v jejich ruinách
Zříkat se jich nebudu
Zadaný svět
Ze slov nikdo
Nepostaví dům
Nenasytí hladové
Nenastolí mír
Bohatí se s nikým nebudou dělit
O svůj blahobyt a cizí bídu
Avšak svět nebude provždy zadaný
Jenom někomu
Omluva za přijatelný život
Talíře u nás nehladoví
Pod vlastní střechou nás hýčká teplo
Ráno smiřuji sebe se sebou
a s lidmi které teprve potkám
Radost malá jako klíček mne odemyká
Před nastávajícím dnem
Rozdávám úsměvné pozdravy
A stejné množství jich vybírám
Odpusťte mi vy všichni
Kterým to bylo odepřeno
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)