(z počítačového záznamu jihlavského teenegera, 2006)
   Včera v baru kecala ňáká důchodkyně: A vám se nelíbí ty hradby, krásné, historické? A to městečko, rodné, krajské? Podle ní má o tu Rákosníkovu obludu zájem někdo jiný, ne Čechové, co bývali junáci. Kina prý jsou někdy ráda, když se sejde šest lidí , aby mohla hrát - a tady bude dokonce multi. Obchody ve Znojemské prý krachují, žvanila, a tady jich přibyde další stovka. Jednu obludu prý už máme, a tady přibude druhá, jako kdyby měl někdo motolici. A bude to i s hudbou. Prý devětset aut udělá pěkný hluk a smrad a zásobování stánků taky, mektala. A nějaká kašírovaná zeleň to, hádá, nemůže vylepšit. A zastíní historické panoráma a měšťan Klouda v brnění na hradbách to nezachrání. Prý investoři kalí vodu a radní si myslí, že lidi nevědí, co s penězma. A její Otík prý říká: Staví tady obludu, chodit do ní nebudu. Kdyby se podél celého potoka udělal zelený pás a parky a cyklostezky, tak prý by to bylo zajímavý. No, jak pro koho... Ale to prý nenese zisk, kecala. O tom územním plánu prý věděl málokdo, negramota jedna. Prý těch krás ubejvá, ale nějaké lesy nám ještě zbyly, zahraniční pivo máme dobrý a holky podle Blesku jsou nejkrásnější na světě. A jestli to takhle půjde dál, tak se odstěhuje k mamince. Ať táhne. A ať prý se jedeme podívat do Pelhřimova, ať víme, do čeho jdeme.
   Kdyby nás radši nechala kochat se, kvočna jedna. S takovou Rákosničkou končím. Ta baba by se měla léčit, takhle myslet, to přece není normální...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]