Literaturu, umění a publicistiku hornatého Altajského kraje s hlavním městem Barnaul reprezentuje »tlustý časopis« s názvem Altaj (RF, 656 043 Barnaul, ul. Korolenko, 105). Tematicky je ale na stránkách časopisu zastoupena Tomská, Novosibirská, Kemerovská oblast atd. To jest značná část Sibiře - Sibiř je na území administrativních celků Altajský kraj a sousedící Republiky Altaj s hlavním městem Gorno-Altajsk součástí mocného horského masivu Altaj (4653 m), o který se dělí Rusko, Kazachstán, Mongolsko a Čína... Šéfredaktorem časopisu je bývalý pražský zahraniční zpravodaj Pravdy Stanislav Vtorušin, jenž v zářijovém dopise měsíčníku Slovanská vzájemnost živě reaguje na potřebu pěstovat slovanskou vzájemnost. Navrhuje kontakt s některým českým literárně uměleckým časopisem a výměnu materiálů pro vzájemné obohacování kultur. Snad by přicházely v úvahu tituly, které jsou k dispozici ve studovně Národní knihovny, avšak zaměření se pochopitelně zcela nekryje, např. čtvrtletník Revue Prostor, dvouměsíčník Listy, měsíčník Host, dále Svět literatury, v něm naposledy v č. 33/06 např. komplexní vzpomínka na prof. Světlu Mathauserovou, DrSc. od Vladimíra Svatoně, nebo Dotyky, časopis pro mladé literáty, Souvislosti, obtýdeník Tvar. Velmi moderně či módně je pojata revue Labyrint, časopis pro kulturu, v němž jsou představováni světoví modernisté, z ruských např. Viktor Pelevin, Vladimir Sorokin (11 románů, povídky, divadelní hry, filmové scénáře), naposledy zveřejněná ukázka s názvem Led ale může někomu vyrazit dech svou nezávislostí na mravních kánonech z dob socialismu, viz webové stránky www.labyrint.net., adresa redakce Dittrichova 5, Praha 2.
Díky šéfredaktorovi Stanislavu Vtorušinovi je v Praze patrně alespoň jeden výtisk časopisu Altaj (č. 4, 2004). Je příjemné zjistit, že jeho čtenáři už byli obohaceni například jedenácti pozoruhodnými básněmi Sibiřana Anatolije Prochorova, které jsou věnovány Praze, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi, Jaroslavu Haškovi a také údivu nad existencí Krasnojarské ulice! Sluší se vzkázat dík a upozornění, že sibiřské poety může motivovat i Magnitogorská ulice, Sibiřské náměstí a přemnoho dalších názvů ulic z dob SSSR - v Praze je totiž zmapována Evropa a snad celý svět. Každý si tu přijde na své. Vynikajícím poselstvím do České republiky jsou články, zejména kritické, věnované péči o odkaz altajského rodáka Vasilije Makaroviče Šukšina (25. 7. 1929 - 2. 10. 1974), k jehož nedožitým pětasedmdesátinám v roce 2004 byl na hoře Piket v obci Srostki na soutoku řek mířících do mohutného veletoku Ob odhalen pomník. Články jsou výborným studijním zdrojem pro ctitele všestranně talentovaného Šukšina, počínaje studií spisovatele Valentina Rasputina o významu venkova a vesnice pro další existenci Ruska. Dodávám, že i pro existenci lidství.
Časopis obsahuje prózu, poezii, aktuální publicistiku, kromě odkazů na Šukšina například praktické zamyšlení s mnoha příklady o výtvarném umění a organizování výstav s besedami umělců... Stěžejním oddílem jsou Lidé a osudy, v daném případě druhá část profesního osudu Stanislava Vtorušina, žurnalisty par excellence, který nalétal desítky stovek kilometrů od Uralu po Tichý oceán, zamiloval si Sibiř, Dálný východ, zakotvil v Altajském kraji a ve vyprávění s názvem Zlaté časy líčí komplexní rozvoj energetiky, průmyslu, stavebnictví, geologické průzkumy, zemědělství, osvojování Sibiře na základě soudobých technologií jedinečné v dějinách Ruska, budování dopravních sítí - BAM a jeho lidé, stavbaři, lidé hrdí na výsledky práce, na proměnu Sibiře z koloniálního zdroje surovin na sídla obyvatel se školami, kulturou, pobočkami Sibiřské Akademie věd, tehdy SSSR. Cenné jsou ovšem aktuální kritické průhledy do doby privatizačních mánií. Vyprávění končí pokynem Učte se češtinu! Třetí část se týká lidí a osudů v době služebního pobytu Stanislava Vtorušina v Československu. Autor kontaktů Altaj - Praha - Altaj Zdeněk Hoření prý může očekávat knihu Zlatá léta. Zatím mu týdeník Obrys-Kmen děkuje za perspektivu kontaktů, souběžných s obnovováním a zvelebováním hospodářské a obchodní spolupráce České republiky s Ruskou federací.
Objednávka časopisu podle Katalogu 2007 (e-mail: info@inforsystema.ru) s přehledem více než 1600 titulů novin a časopisů Ruska, SNG a Pobaltí pro zahraniční zájemce je jednoduchá, jsou-li finanční zdroje. Údaj o časopisu Altaj je patrně v rozšířené verzi s 6700 názvy tiskovin. Vše závisí na úvaze Národní knihovny, zda objednávat Altaj místo některého jiného »tlustého žurnálu« s daným zaměřením. Nyní jsou u nás k dispozici čtenářům tyto tradiční časopisy: Naš sovremennik, Novyj mir, Znamja, Zvezda, Družba narodov, Něva (Národní knihovna - studovna); Novyj mir a Znamja jsou i v Ruském středisku vědy a kultury v Praze 6, objednávkový katalog je v oddělení kultury.
Děkuji Obrysu-Kmeni za možnost vrátit se na Altaj - časopis jsem pročetla od A do Z.
Autor: Jana Vacková
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)