Kromě vysloveného literárního braku (kterého denně požehnaně přibývá) se objevují na regálech českých knihkupectví i díla, která mají nejenom zcela neobvyklou váhu, ale i dobrou dokumentační hodnotu pro mládež a pro odborníky. Rozhodně mezi ně v dané chvíli patří VESMÍR a ENCYKLOPEDIE UNIVERSUM A-Ž, obě z Knižního klubu. První zmíněnou - tříkilovou - knihu pokřtil astronom RNDr. Jiří Grygar, druhou - sedmikilovou - pokřtil sám prezident republiky Václav Klaus. Knihám se tedy dostalo zvláštního postavení.
   Když v roce 1979 vyšla dvoukilová kniha stejného názvu Vesmír od Jiřího Grygara, Zdeňka Horského a Pavla Mayera, v nakladatelství Mladá fronta na ni stály čtvrteční frontu stovky čtenářů; cena byla 150 Kčs, náklad 44 000 výtisků. Provedením nového Vesmíru (vytiskly Tlačiarne B.B. na Slovensku), grafickou úpravou, rychlostí uvedení na trh z britského originálu (v Londýně vyšla v roce 2005), nákladem, hmotností ani cenou se nedají tyto dvě knihy vůbec srovnávat, vše se změnilo v poměru 1:100.
   Při listování barevnými stránkami a přílohami knihy jsem byl velmi potěšen, jakou úroveň si stále udržuje slovenská typografie a zeptal jsem se odborníka na kosmickou problematiku Jiřího Grygara, jak tuto obsažnou knihu oceňuje: "Kniha především ukazuje na bohatém obrazovém materiálu, jak úžasně se rozvinulo zkoumání vesmíru v posledních desetiletích. Je to vzrušující zážitek. Britská nakladatelství mají v popularizaci přírodních věd tímto ilustračním způsobem velkou tradici. Rád bych poznamenal, že tým českých překladatelů odvedl znamenitou práci a opravil mnohé nepřesnosti originálního anglického textu." Není to radostné sdělení? Nehřeje skutečnost, že jsme v dané problematice opravdu doma a že ani v pozorování hvězd a v kosmickém výzkumu nejsme zatím žádná "béčka"?
   Druhá sedmikilová a dvousvazková kniha vědomostí Encyklopedie Universum A-Ž s DVD se nedá srovnávat s dvoudílným pětikilovým Velkým naučným slovníkem Encyklopedie Diderot A-Ž. Prezident republiky Václav Klaus při jejím křtu nešetřil chválou. Sám, jak uvedl, má s encyklopediemi životní zkušenosti. Často při encyklopedické práci nechyběl subjektivismus vydavatelů při konečné redakci jednotlivých hesel, které autor zpracoval.
   Kolem tohoto knižního díla s 35 000 hesly a kompletu DVD (135 000 hesel) s unikátními schematickými obrazovými průsvitkami a satelitními mapami se v Národním muzeu rozvinula velká diskuse, zejména jestli k poznání některé skutečnosti, nabízené internetovou komunikací, potřebuje člověk mnohatisícovou nabídku znění jednoho a téhož hesla? Přítomní se shodli s názorem prezidenta, že důležitá je vždy především blízkost k objektivní pravdě, podíl opravdových odborníků na znění daného údaje. Nač potřebuje člověk 10 000 variant jednoho hesla, popisujícího například českou horu Říp nebo nějakého světového velikána?
   Mám-li odpovědět na základní otázku, zda zvítězí knižní podoba encyklopedie nad internetem, dávám si v dané chvíli odpověď: ano! Už stokrát jsem se poznatky z nejrůznějších serverů zklamal. Stačila nedávná práce na knize Vila pana prezidenta (Historie rodinného sídla Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí) , kdy jsem se na internetu dozvídal velké nehoráznosti, ověnčené ideologickou předpojatostí, při hodnocení československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše, kdy mi byl elektronicky vylíčen ne jako velký vlastenec, ale spíše jako zloduch. Proto jsem začal být vůči těmto informacím obezřetný. U PC musí každý spoléhat na vlastní vzdělání, poznání a rozum.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]