Ponožky nejen chrání naše nohy, ale jsou i doplňkem oděvu. Jenže...
Všichni čas od času navštívíme zubního lékaře. Zeptáte se, co mají ponožky společného se zubařem. V jeho čekárně častokrát netrpělivě vyčkáváme, až na nás přijde řada. A tak, když se sejdou známí, a hlavně známé, začnou si vyprávět o problémech s chrupem.
Nedávno se v čekárně sešly tři ženy - důchodkyně, čekající na nasazení zubů třetí generace, a dvě netrpělivé, spěchající do práce. Jedna z nich začala zostra: "Tak se podívejte, i ponožky patří mezi zboží krátkodobé spotřeby! Hned z nich vykukují palce. A to nemusí být ani z tržnice." Druhá se přidala: "Já když je po denním nošení sundám, zůstanou mi na kotníkách vytlačené rudé prstence, až to bolí. Jako by mi tam někdo přidělal škrtidlo. To je přece nezdravé," zvýšila hlas. "Tak si kupte v lékárně zdravotní!" poradila první. A druhá na to: "Proč v lékárně? Zdravotně nezávadné mají být přece ponožky všechny."
Důchodkyně, která držela v krabičce umělý chrup, nechtěla zůstat pozadu. "Máte to udělat jako já," zašišlala. "Doma pletu ponožky pro celou rodinu, a jak jsou všichni spokojení. Vpletu do nich jen slabou gumičku, aby netáhly, a do pracovních ani tu ne..." První jí skočila do řeči: "Vy jste v důchodu, vy máte na pletení čas. Jenže jak si máme kupovat ponožky, které nedrží? Jak bychom vypadaly na ulici nebo při nákupech, natož, nedej bože, na zábavě?!"
Nakonec se ale domluvily, že i jim důchodkyně uplete parádní ponožky s tenoučkou gumičkou.
Abych neseděl jako němý, vmísil jsem se do hovoru: "Známý mi poradil, abych si koupil ponožky v prodejně Adidas. Prodavačka mi velice ochotně, to musím uznat, vyložila na pult celou řadu. Vybral jsem si, a když mi vypsala účtenku a já zahlédl cenu, zůstal jsem jako opařený! Cítil jsem se trapně, a tak jsem zaplatil 130 korun a vypotácel se z obchodu. Ještě že jsem si těch párů nekoupil víc. Jenže doma mě čekalo další překvapení. I tyhle ponožky mi vytlačily rudé prstence, tak silně gumičky nohy stahovaly! Dopáleně jsem ponožky zahodil. A tak mi zůstal jen ten paragon, mám ho schovaný dodnes."
A víte, jak to dopadlo? Nakonec jsem si i já objednal ponožky u ochotné penzistky!
Autor: Josef Přibyl
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |