V rozhovoru Karel Havlíček Borovský obsahu zbavený? (Obrys-Kmen, č. 42/2006) přiblížil Zdeněk Mahler na doraz charakteristiku »zázraku realismu v případě Havlíčkově« jinému realismu, jímž je »objev veličin ruské literatury, zejména Gogola«. Recepci Gogola v Havlíčkových překladech (i v mnoha dalších) objeví zájemcům SLOVNÍK PŘEKLADATELŮ, připravovaný kolektivem spolupracovníků pod vedením prof. PhDr. Miroslava Zahrádky, DrSc. Slovník má vyjít v polovině příštího roku... Obsahuje i překlady »zakázané literatury«, tj. jména překladatelů, kteří pod svým jménem překládat nemohli. Slovník se stane snad zázrakem realismu coby smyslu pro skutečnost, byť dodatečně.
Miroslav Zahrádka seznámil s koncepcí slovníku asi 60 účastníků 12. celostátního rusistického semináře (Lysá nad Labem, 13.-15. října 2006). Zvýraznil potřebu většího pochopení role překladatelů pro percepci významných autorů v naší národní kultuře. Nad ukázkou zpracování »hesla« Gogol Nikolaj Vasiljevič, 1. 4. 1809 - 4. 3. 1852 jsem užasla právě v souvislosti s Mahlerovým Havlíčkem obsahu zbaveným... a Havlíčkovým objevem Gogola. Tento »objev« nabývá mohutné obsažnosti v porovnání s mnoha překlady a jejich ohlasem, které »sehrály významnou roli v upevnění pozic realismu u nás, což se projevilo v díle K. Havlíčka Borovského, B. Němcové, J. Nerudy, J. Holečka, V. Mrštíka aj.«, a pokud jde přímo o Gogola, významný podíl na vnímání jeho díla u nás má právě K. H. B. Například Mrtvé duše vyšly v Havlíčkově překladu ještě i v r. 1894! Plášť v jeho překladu v r. 1892, 1909 a 1930! Nos, Starosvětská šlechta v překladech K. H. B. i v r. 1909 a 1920. Je to doklad, že Havlíčkovy překlady se jevily »jako živé«.
Ve slovníku jsou uvedeny překlady a překladatelé v českých časopisech a novinách, knižní vydání, souborná vydání v češtině ve 20. století, bibliografie k výročím, divadelní inscenace, dramatizace próz, hudební filmová zpracování, studie a články z 19. století, nové práce o autorech, ohlasy na divadelní, filmová, televizní zpracování, odkazy na recenze a články v denním tisku i v časopisech, v případě Gogolově výstava v Praze 1952, vědecká konference v Jeseníku 1959 a v Olomouci 1984.
Ukázka je znamenitá předzvěst slovníku a jeho kritického (jak jinak?!) přijetí, případně jeho vyznamenání u příležitosti Světa knihy 2008. Vřelé Zahrádkovo poděkování za zaslanou bibliografii Zdenky Bergrové, překladatelky ruské klasické poezie, svědčí o významné pomoci autorskému kolektivu, z něhož někteří uplatnili výsledky svého bádání i u příležitosti semináře s mezinárodní účastí na téma Dostojevskij dnes (zasedací síň Národní knihovny, 27. listopadu 2006) v závěrečných referátech: Dostojevskij a současný český čtenář... a česká literární kritika 20. století... a divadlo... ve vysílání českého rozhlasu (Oldřich Richterek, Květuše Lepilová, Ivana Ryčlová, Miluše Bubeníková).
Je možné, že slovník »objeví Ameriku« i Karla Havlíčka Borovského jako překladatele a zejména zázrak kritického či jiného realismu ve vzájemných českých a ruských kontaktech a literárních souvislostech? Toť otázka.
Autor: Jana Vacková
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |