Lítostí či spíše rozhořčením nad »žalostným, přežalostným výsledkem« - slovy Alexeje Mikuláška (OK č. 13/2006) - byla přivítána Česká poezie uplynulých šedesáti let - dvojjazyčná česko-ruská antologie, 6. díl edice IZ VEKA V VEK (Ze století do století), vydávané moskevským nakladatelstvím Pranat. Naopak k nevídanému úspěchu lze blahopřát antologii Slovenská poezie, tj. 7. dílu zmíněné edice! Ve zprávě Pavola Janíka, člena redakční rady Obrysu-Kmene, radostně překvapilo druhé místo knihy v ratingu Literaturnoj gazety (viz OK č. 1/2007). Neméně optimistické je zařazení Pavola Janíka a dalších básníků známých ze stránek OK do řady autorů reprezentujících slovenskou poezii ve světě, Ruskem počínaje.
Myslím, že bude vhodné porovnat zdroje neúspěchu - úspěchu, vyměnit si zkušenosti, přispět k větší obeznámenosti s těmito antologiemi, byť Česká poezie je »ostudný a ničím neomluvitelný kastrát« (Alexej Mikulášek), anebo právě proto žádat o vydání skutečné české poezie (e-mail vydavatele: gloviuk@mail.ru).
Vždyť o čem jiném aktuálnějším a významnějším než je tato edice slovanské poezie, překládaná a vydávaná s finanční podporou Ministerstva kultury Ruské federace (česká antologie kupodivu jediná s podporou MK ČR) mluvit v Roce ruského jazyka, vyhlášeném ruským prezidentem Putinem na rok letošní? O čem mluvit a jaké závěry činit, toť slovo do pranice především u nás. Výsledkem by měla být reprezentativní česká antologie opravdové poezie náhradou za zmíněný kastrát.
Autor: Jana Vacková
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |