Po "čtení o životě a tvorbě Josefa Kalusa" Z hor mě nikdo nevyláká... (2005) a sešitku veršované satiry Z literárního herbáře (2006) vydal Libor Knězek loni v listopadu další "čtení", tentokrát o životě a tvorbě Jana Drozda POUŤ ZA PRAVDOU ŽIVOTA (nakladatelství Veronika, Frenštát pod Radhoštěm). Je to další monografie z řady, díky níž je literární Frenštátsko už nyní prozkoumáno jako málokteré tvůrčí ohnisko.
Knězek sleduje klopotnou cestu Jana Drozda (1914-2006), na Frenštátsku narozeného, žijícího však bezmála dvacet let na Podkarpatské Rusi a pak opět v Beskydech, posléze na Ostravsku, se zřejmou sympatií a důkladnou znalostí pramenů, pro jeho práci příznačnou. Podrobně probírá genezi všech dvanácti Drozdových knih i dalších, které se dosud ani v čase naprosté vydavatelské svobody nedočkaly vydání. Při sledování tvůrčí cesty Drozdovy Knězek hojně a bez dneska běžného ignorování nežádoucích jmen cituje kritické soudy, nejen Opelíka nebo Jungmanna, ale i Hrzalovou a Rafaje (škoda, že neví o pozoruhodném nekrologu z pera Jaroslava Sekery).
Žel jen půldruhé stránky věnuje "boji o autorství Slezských písní", jemuž Drozd obětoval poslední léta života. Nemyslím, že "celý spor vyšuměl do prázdna", jak míní Libor Knězek; podle soudu celé odborné obce se Drozdovi nepodařilo otřást rovnicí Vladimír Vašek = Petr Bezruč, nicméně vynalézavé a tvrdošíjné zpochybňování této rovnice zjednalo Bezručovu básnickému dílu, které by ledakdo docela rád odsoudil k zapomnění, vlnu zvýšené pozornosti, takže Drozdovo úsilí nebylo marné.
Autor: Milan Blahynka
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |