»Komenomaniakem« nazývají prof. Jeana Caravolase, Kanaďana řeckého původu, absolventa Karlovy univerzity v Praze na univerzitách v Kanadě, kde působí po získání doktorátu. Své vášnivé zaujetí pro Učitele národů, posla naděje a míru, velkého Moravana a Evropana Jana Ámose Komenského potvrdil nedávno v Praze. Na setkání s našimi komeniology ve Filozofickém ústavu Akademie věd ČR si zopakoval své radostné Aleluja, adresované vydavateli Nejnovější metody jazyků ve francouzštině (Ženeva, 2005). Originál vyšel v latině (Lešno, 1648). Poprvé se toto stěžejní dílo v celé úplnosti dostává na světový knižní trh díky překladu do mezinárodně uznávaného jazyka! Není to zázrak? I recenze jsou příznivé. Panu Caravolasovi bylo nabídnuto vydání Metody i v angličtině. Ale zatím nejsou peníze...
Prof. Jean Caravolas žije v Kanadě od roku 1969. Je specialistou na dějiny vyučování cizím jazykům. Bylo mu líto, že Komenského Metoda není kvůli neznalosti češtiny všude známá a tak celá léta hledal odborníky pro překlad knihy z latiny do francouzštiny. Našel čtyři, z toho tři Komenského dílo dříve vůbec neznali! Nadchl je, pracovali zadarmo, bez jakékoli veřejné podpory, bez náležitého pracovního prostředí se slovníky, dokonce s představou, že se vzdají autorských práv, což se stalo. Posléze Caravolas sháněl sponzory v Kanadě i jindy. Nikdo prý nenabídl ani »ň« (přesně tak charakterizoval »podporu«, jsa znalcem češtiny). Nakonec se obrátil na českého průmyslníka, který vystavil šek. I jemu patří ono Aleluja a řekla bych, že i jménem české veřejnosti, která si je vědoma ohromného duchovního rozpětí velkého Moravana a Evropana, v jehož díle je vždy hlavním tématem člověk, tedy i současný tvůrce civilizace na rozcestích i v dobách bezcestí. Nejnovější metoda jazyků shrnuje - coby zralé dílo J. A. Komenského - postupné navršování poznatků i zkušeností a jejich systematizaci počínaje latinou a všemi živými jazyky včetně mateřského jazyka, jenž nemá být potlačován velkými národy, až po podstatu jazyka, význam komunikace pro rozvoj ve všech odvětvích, metodu jazykové výuky a nejen jazykové, tj. metodu vzdělávání, které má vést k správnému řízení věcí ve školách, v obcích, všude... Učení Komenského se aktuálně týká i nepoučeného chování koaličních parlamentářů současné doby.
Zbývá dodat, že iniciativa dynamického profesora Caravolase, nyní důchodce, na mne zapůsobila jako injekce či spíše jako bič. Naštěstí moje patrně zbrklá zpráva o události sepsaná obratem po půlnoci a datovaná dnem úmrtí Komenského (15. listopad) nedoznala v Haló novinách žádné ozvěny. Dokonce v žádném tisku ani »ťuk«, protože ČTK prý nebyla o události informována. Oficiální zpráva komeniologa Dr. Vladimíra Urbánka vyšla 19. února v bulletinu AV ČR. A tak jsem se po mnoha letech poučování od kdekoho o poučkách Učitele národů ponořila do hlubin Nejnovější metody jazyků (3. svazek Vybraných spisů J. A. Komenského, SPN Praha 1964 - dostupné v knihovnách). Podnítil mě Caravolasův »splněný sen«, jímž je překlad »knihy mimořádné myšlenkové hloubky, knihy vynikající jasností a přesností výkladu a v tisícileté historii vyučování jazyků neuvěřitelně dodnes podstatné ve srovnání s tím, co se dnes vydává za nové, jakoby revoluční«. Hle, jaké to souznění s kritiky školského dokumentu Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (VÚP, Praha 2004)), který je vydáván za nový, jakoby revoluční projekt, revolučnější než osnovy zpracovávané a aktualizované odborníky ve vazbě na učebnice se znalostí Metody a hodnot završeného řádu a systému vzdělávání k lidství všech a všude, včetně nadčasových hodnot, a to nejen »čistě« levicových.
Komenský se však nemusí obracet v hrobě, jestliže na druhé straně jeho věhlas ve světě prostřednictvím odborných časopisů, knih, konferencí a přednášek vytrvale pěstuje například prof. J. Caravolas, který si při studiu na Karlově univerzitě nejprve zamiloval Učitele národů, načež se zamiloval do české učitelky Vendulky, jež»komenomaniaka« kvůli Komenskému občas doprovází po Evropě, tentokrát do Istanbulu a do Prahy.
Předpokládejme, že Nejnovější metodu jazyků ve francouzštině, snad někdy i v angličtině, bude kanadský komeniolog řeckého původu (vždy to rád zdůrazňuje) propagovat i v Evropské komisi, tj. v politicky nezávislém orgány pro kolektivní evropské zájmy, v daném případě v zájmu obecně a jazykově vzdělávacím a integračním.
Autor: Jana Vacková
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |