Do "válečné" edice nakladatelství Epocha přispěl nyní dvěma zajímavými knihami Ivan Brož. Připravil tituly ARABSKO-IZRAELSKÉ VÁLKY 1948-1972 a HUSAJN KONTRA CHOMEJNÍ - Irácko-íránská válka 1980-1988. Hodnotím je jako velmi potřebné; občas mne však některé tituly z jmenované populární edice nadzvedají od stolu. Třeba populistický titul Karla Richtera Válka začala v Polsku - Utajovaná fakta o německo-sovětské agresi a jiné.
Marně zatím čekám na titul, přibližující "humanitární" válčení proti Jugoslávii, proti Iráku, o kosovských podvodech při vedení války podle Josepha Goebbelse. Věřím, že se jich dočkám.
Za jednoho renomovaného autora z této oblasti bych se moc a moc přimlouval, aby se dočkal vydání svého rukopisu. Jde o připravenou knihu Mgr. Bořka Homoly Občanské války v Libanonu ve 20. století. Možná by nahradil tituly rychlokvašených autorů, odhodlaných vypotit z deseti knih jednu knihu a cokoliv o jakékoliv válce, hlavně aby se žhavě nedotýkala agresivních choutek současných Spojených států.
Ivan Brož se chová naprosto jinak. Nemusí si pomáhat berličkami, jako jiní čeští autoři, popisující války vzdálené i blízké, nechlubí se svou osobní přítomností v této dodneška žhavé oblasti.
V knize Husajn kontra Chomejní sleduje období po islámské revoluci v Íránu, kdy se v roce 1979 k moci dostal šíitský duchovní Chomejní, čehož využil irácký diktátor Saddám Husajn k invazi. Cílem Bagdádu bylo získat na ropu bohatou provincii Chúzestán a politicky sporná území kolem Šatt al-Arab. Autor věnuje pozornost roli velmocí, které podporovaly obě válčící strany. Dokazuje na přesvědčivých faktech, jak to opravdu bylo. Podhrnuje plášť tajné diplomacie. Dnes se ukazuje, že irácko-íránská válka přinesla oběma stranám obrovské ztráty na životech (1,5 milionu v Íránu a 1 milion v Iráku), vůbec nic nevyřešila a zkomplikovala napjatou situaci na Středním východě.
Autor: Zdeněk Hrabica
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |