»Skutečné příběhy o největších světových podvodech« podává v knize FALZA A PADĚLKY Brian Innes (vydavatelství Universum, 2006, s. 256).
Autor hned na začátku vysvětluje dva důležité pojmy svého předmětu: co to je »padělek« a co znamená »padělání«. Padělatelství by mohlo být za normálních okolností neškodnou činností; jestliže však se původci padělaných věcí (nemusí však jít jen o věci, padělat se dá ledacos) snaží dosahovat zisku, pak se již jedná o podvody. A tak se v knize dočteme o padělaných penězích, o padělání uměleckých děl, dokumentů, předmětů hlásících se do období pravěku. Najdeme tu pasáže o falešné totožnosti, o podvodnících, dokonce o podvádění pro dobrou věc a o činnosti podezřelých vědců. Kniha je navíc vybavena mnoha průkaznými ilustracemi a dokumenty.
Možná se čtenář podiví, kolik padělatelů působilo a působí v západním světě a že padělatelská činnost je velmi dávného data. V knize nalezneme jen málo informací o střední či východní Evropě, ale i na tomto teritoriu bylo a je rozšířeno padělání, jenomže tyto aktivity autor knihy sám nezachytil, i když se věnoval i záměnám osob (hlavně z ruského prostředí, z doby bojů o carský stolec za časů konce rodu Rurikovců a pak už jen zmínka o Romanovcích).
Podařilo se mu napsat zajímavé čtení, v němž není nouze ani o záhady. V některých případech dokonce ani na slovo vzatí odborníci se nemohou shodnout, zda jde či nejde o originální dílo (to se týká zejména padělání uměleckých výtvorů - někdy vznikají nejasnosti i o podílu autorství na slovo vzatého umělce a jeho žáků, viz třeba případ Sandra Botticelliho nebo prací připisovaných van Goghovi). Vyslovené falzifikáty se občas stávaly předmětem až fanatické úcty a dlouho se váhalo s jejich odhalením, jako v případu tzv. Turínského plátna. Padělkům lze dlouho věřit, ale obtížně se rozkrývají, jak ne tak dávno prokázal případ údajných Hitlerových deníků, o nichž je v knize rovněž řeč. Kniha pojednává i o množství známých případů (Protokoly sionských mudrců), které sehrály významnou roli v politice své doby.
Autor knihy je opatrný ve svých závěrech a zastává hledisko přísné racionality při posuzování tajemných předmětů i událostí, nepouští se do zbytečných a nejistých spekulací. V tomto případě knihu vítáme jako pokus o úspěšné rozkrytí některých zakořeněných mýtů (např. u údajné aztécké křišťálové lebky z Britského muzea, po třicet let zpochybňované i uznávané až do doby nedávné, se zjistilo, že byla vyleštěna klenotnickým brusným nástrojem).
Kniha není jen svědectvím o podvodech, ale má cenu i pro každého sběratele v tom smyslu, že mu podává dobře míněné rady, jak nenaletět podvodníkům. Tyto rady autor shrnul do několika velice výstižných pokynů.
Autor: Josef Bílek
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |