Před časem jsem psal o travnatých kopečcích, táhnoucích se nad trasou metra C od Hájů k Opatovu, které českým patriotům připomínají miniaturní Řípy i Blaníky a pánům s vysokou hladinou testosteronu oblé dívčí partie svádějící k pohlazení. Kopečky však jsou především krásným kouskem přírody, snadno přístupným pro dětské hry a vynikající klouzačkou při umělém zasněžení v zimě. Protože kolem nich jsou z obou stran rovné plochy, jednalo se o místo ideální ke stavbě skoro tříkilometrové dráhy pro kolečkové bruslaře. Taková stavba je zatím jen v Praze 6 na Ladronce, kam se jezdí s tátou prohánět i moje malá vnučka, žačka první třídy, ale žádná kašička, neboť se při jízdě rozhání razantně, jako by jela na dlouhých nožích, a když někdy ukáže záda i atletickým dospělákům, usmívá se stejně blaženě, jako miláček národa Sáblíková na nejvyšším stupni vítězů! Na Ladronce lze kolečkově bruslit po většinu roku a pokud není zaledováno nebo nepadají z nebe trakaře, bývá tam docela husto a často jsou k vidění i mámy bruslící s kočárky před sebou. Bohužel, na Praze 11 nikoho nepolíbila stejná múza jako osvícence Prahy 6 a tak místo obecně prospěšného počinu přijely předloni bagry, pozřely klíčový krajní kopeček, kolem něhož mohl být položen ovál krátké dráhy i otočka dlouhé a jako pohádková řepa vyrostla stavba veliká, převeliká, nikoliv však sportovní nebo kulturní, nýbrž církevní!
Nejvíc kostelů se v Čechách stavělo v době krajního zubožení českého národa po Bílé hoře a jak vidno, církev svatá neomylně vycítila, že právě teď nastala situace obdobná, vhodná ke znásilňování zdravého rozumu a hlavně vytloukání zbytku víry v možnost sociálně spravedlivé společnosti z ateistických českých palic a její náhradu transcendentnem! Bohužel, k malebným barokním kostelíčkům, jak je překrásně maloval pan Lada, má tato stavba opravdu daleko. Objekt sice při pohledu od metra působí impozantně, avšak o jeho architektonické hodnotě, smyslu a účelu panují mezi lidem důvodné pochybnosti. Při pohledu od severu se svatostánek neliší od běžného skladu importovaného zboží připravovaného k rozvozu do supermarketů, jakých u nás všude vyrostly spousty. Vedle navazuje betonový válec, zřejmě oltář a kněžiště, jakási rotunda, připomínající futrál atomového reaktoru či obézní silážní věž z časů, kdy naše země byla ještě soběstačná v zemědělské produkci. Před tím vším se tyčí cosi mezi hasičskou strážní věží a rozhlednou na zajíce, jak to vtipně pojmenoval jeden na koloběžce frčící chlapeček. Od jihu stavba připomíná zimní stadion, taky by to mohlo být zprivatizované a špatně zrekonstruované koloseum. Brrr, zde by mohla svatá inkvizice předhazovat nejzarputilejší ateisty a levičáky šelmám, vyhládlým a totálně nenažraným vlkům, aby bylo pomstěno dávné příkoří, jež páchal na křesťanech starý Řím a údajně i minulý režim, přesně v duchu biblického oka za oko, zubu za zub. Atrapu věže tvoří dva nahoře spojené hranaté betonové sloupy, korunované triumfálním křížem, sloužícím zároveň coby hromosvod, neboť ani církev svatá úradkům božím příliš nedůvěřuje. Co kdyby pánbu dopustil a blesk se strefil? Mezi sloupy je na klandrech navěšena dosud mlčenlivá trojice zvonů, jako by právě přilétla z Říma. Ze zvonů budou mít zajisté velikou radost obyvatelé nejbližších paneláků, až jejich hlahol přeruší nedělní dospávání výzvou k ranní modlitbě!
Ale obyvatelé ať se klidně vzteknou, neboť při volbách dávají nerozumně své hlasy modré destrukční partě, ač jsou sami převážně sociálové, protože většina lepších lidí už dávno střelila své králíkárny po dvou melounech a přestěhovala se do bezpečí třímetrových zdí kolem milionářských sídel v okolí Prahy. Dal se však slyšet jeden šofér MHD, který nedbal úpěnlivé výzvy pana Profesora, že každý se má postarat sám o sebe. Bohužel se nestaral, klidně kroutil dál volantem a zůstal tudíž chudý a v králíkárně: "Jestli mě to posvátné vyzvánění vzbudí ráno po noční službě a já už nezaberu, rupnou mi kurva nervy a nabourám to monstrum autobusem!" Zvony mají různou velikost i ladění, což skýtá možnost komputerem řízené zvonkohry, moderní Lorety, takže si možná s libostí vyslechneme oblíbené církevní melodie, např. "Proč ten mladý mnich tak smutně hlavu kloní" či ku poctě pana kardinála "Tisíckrát pozdravujeme Tebe!" A možná nám budou zvony dokonce bimbat byť necírkevní, avšak nádherné "Presto con coro dall? Ode Alla gioia di Schiller." Tato jásavá melodie bohužel v posledních létech, ponížena na hymnu žaláře malých evropských národů, připomíná odrhovačku a při humanitním bombardování Srbska na jaře 1999 zaznívala dokonce jako šraml při hospodské rvačce debilních ožralů na kudly! Jejím poslechem může velice trpět v hudebním nebi duše nesmrtelného Beethovena a v nebi literárním oscilovat na pokraji šílenství duše autora slov, pana Schillera.
Ale třeba nijaká Óda na radost nebude, vždyť ani žádná radost v Česku nepanuje! Nejspíš ten velký zvonec bude svolávat věřící na velkou a půlnoční mši, střední bimbat klekání, ten nejmenší poslouží jako umíráček a všechny dohromady budou varovat před teroristy a nálety na blbé, neboť i v Knize knih je psáno: "Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich jest království nebeské!"
Kdysi dávno, před více než třiceti léty, jsem měl tu čest vyjadřovat se profesně k projektům některých účelových staveb na Jižním městě, hotové přebírat od stavařů a posléze se podílet i na jejich uvádění do provozu. Tenkrát se ovšem pod pojmem účelové stavby rozuměly objekty sloužící účelně všem obyvatelům: Základní a mateřské školy, jesle, zdravotní, kulturní a obchodní střediska, hřiště, domovy důchodců, knihovny, kina a pod. Jeden rok se prvního září naráz otevíralo dvanáct nových základních škol a podobný počet mateřinek, všechny zařízené, vybavené pomůckami i učitelským sborem. Ani kytičky nechyběly! To byla však naprosto jiná doba, doba zdravého rozumu, kdy mrzačení kolen při modlení v kostelích bylo záležitostí čistě soukromou; darmo není Praha stověžatá a kostel na každém kroku! Sám jsem občas do některého zašel, abych se pokochal poslechem povznášející varhanní hudby, nádherou obrazů, soch a fresek; konání a krásu kléru jsem věru nehodnotil! Znám dobře četné kostely pražské i venkovské, aniž bych při jejich návštěvě byl kdy kuklíky šmírován, zapsán a nadřízenými kárán. To jen tlučhubové se dnes takovou šikanou vychloubají z důvodů zviditelnění!
Znám ale i svatostánky jiných církví, protože při svých cestách světem jsem nebyl líný vyzout boty a pokorně se sklonit před uměním oslavujícím různé bohy, jakých si lidé stvořili desetitisíce, aby unikli strachu z nicoty.
Osobně však dávám přednost víře v opravdové lidství, vyšší princip mravní a soudím, že člověk má být motivován k poctivému životu vnitřním přesvědčením, nikoliv obavou z posledního soudu a snahou zavděčit se absolutnu za účelem získání pochybné posmrtné blaženosti. Takové vnitřní mravní zakotvení člověka preferoval před klerikalismem tatíček Masaryk, který soudil, že českým programem musí býti Tábor, pročež je na něj uvaleno silencium věčné, česky ticho po pěšině! Flanďákům, kteří vždycky dají přednost víře v cokoliv, třeba v posvátnou studánku, před vírou ve zdravý rozum, se zajídal vždycky a rovněž se zřídkakdy zabývali jeho programem drobné práce výchovné, vzdělávací a hospodářské, která by vedla ke zlepšení údělu nižších sociálních vrstev. Masaryka ignorují i soudobí křepčilové kolem zlatého telete, požadují dokonce úřední zákaz nazývat věci pravým jménem, totiž mluvit o problému třídním a o existenci tříd vůbec! Potřeboval tento národ, aby jej samozvanec v kutně učil modlit Otčenáš na Letenské pláni? Já osobně ho umím hned v několika jazycích stejně dobře jako volání "Alláh akbar" včetně muezzinského zajíkání a jsem navzdory svému věku schopen odříkat i počátek Genesis: "In the beginning God created the heaven and the earth. And the earth was without form, and void; and darkness was upon the face of the deep. And the Spirit of God moved upon the face of the waters" čili: "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží se vznášel nad vodami." Ačkoliv před léty, když zabíjely naťácké rakety a bomby v Srbsku, jsem jen bezmocně šeptal: "Oče naš, koji si na nebesima, sveti se imie tvoje... izvini greške naše, kao i my otpuštamo vinicima našim..." "Otac naš" ovšem nijak nedával najevo svou existenci, což ostatně dělá vždycky, když je lidem zle!
Tou dobou byl Balkán velmi nesličný, "the eart without form", kde tma vládla nad propastí a duch hanebnosti a věrolomnosti údajně se sjednocující Evropy se vznášel nad vodami a mučenou zemí! A klérus Vatikánu, který se považuje za zástupce pánaboha na zemi, se v případě rozbití Jugoslávie angažoval měrou nemalou, ačkoliv papá Wojtyla nakonec zoufale zalkal: "Bože, co jsme to učinili?" Inu, pánové, učinili jste takové svinstvo, že vás peklo nemine, ani kdybyste se k smrti umodlili!
Pokud jde o Novou Evropu, o jejím osudu a koncích mám důvodné pochybnosti, stojí-li na takových začátcích! Ostatně, United States of America stojí na ještě horších základech, na otroctví, surovém vyvraždění původních indiánských obyvatel, uloupení třetiny Mexika, celosvětovém drancování surovin a nepřetržitého zasahování do cizích záležitostí ve všech koutech planety. Od roku 1945 vedly USA nevypovězené války proti 45 zemím! Celá planeta se tak stává nesličnou a stále podobnější pustině, líčené v prvních větách Genesis!
Kdysi dávno, když jsem byl mladý, se u nás spíše než kostelů nedostávalo škol a občas bylo nutno dokonce vyučovat na směny, neboť lidé neměli existenční starosti a plodit děti jim působilo blaženost už zaživa. Na stavby a opravy škol tehdy erár penězi nešetřil! Bohužel, dnes se školy nejenom nestaví, nýbrž zavírají v celém západním cancouru bývalého Československa, přezdívaném Česko. I na Jižním městě jesle a některé mateřské školy uchvátila pazoura trhu, proměnila je v kanceláře a všemožné provozovny soukromého podnikání, z nichž salony krásy a kadeřnictví slouží aspoň k lepšímu vzhledu našich paní a dívek. Bohužel však, i při současné nízké porodnosti, chybí místa v mateřských školách, z čehož budiž obviněni komunisté, před pár léty káraní, že jich nastavěli moc! Přitom jak houby po dešti všude rostou supermarkety, banky a kanceláře, nikoliv však cenově dostupné byty pro mladé, aby mohli bez celoživotního zadlužení zakládat rodiny, nestaví se hospice pro nevyléčitelně nemocné a domovy pro seniory, kteří se o své újmě živili nikoliv pochybnými kšefty, peněžními machinacemi, podvody a chytračením, nýbrž poctivou prací, za což jsou ovšem nynější generaci sobců na obtíž. Na takové stavby soukromý kapitál kašle, ačkoliv se prý u nás již buduje první soukromá věznice, abychom nezůstali pozadu za USA! Pánové, zaleťte si bezvízově do své oblíbené Ameriky a dejte se tam na zkoušku zavřít; při nedostatku peněz se vám časem určitě podaří, že si trest poctivě zasloužíte i patřičně užijete! Ale nebude to žádná lehárna, nýbrž tvrdá práce ve slévárně nebo kamenolomu a hlídačům budou stále viset ostře nabité kolty proklatě nízko!
Jestliže EU trestá naše milé Česko, že má na skladě moc cukru, masa nebo hub, možná ho pochválí, že stát nemá peníze už skoro na nic a brzy nebude mít ani na provoz vlastního rozbujelého aparátu, neboť ztratil přímé zdroje svých příjmů, když se namísto modernizace zbavil všech podniků, protože prý nebyl dobrým hospodářem! Ne abyste zapomněli, kdože to povídal! Aby národ nezahynul, musí si uchovat paměť na každou dobu, aniž by k tomu potřeboval stupidní ústav dobře placených vyžírků! Nezapomeňte však, že pánům buržoustům se zásadně zajídá placení daní, takže destrukční modrá parta zařídí, aby hlavní tíha padla na vás, kdo jste nestihli být "in". Jednou budete platit jak mourovatí úplně za všechno, nejen za doktora nebo za topení v kamnech, ale i za vstup do lesa, vykoupání v potoce a možná i dýchání vzduchu, neboť to vše bude zprivatizováno. Koneckonců jste si to vycinkali a potvrdili ve volbách! Kdo je důvěřivý trouba, buď to jeho neštěstí a zhouba, takže pomodlení v kostelíčku bude pro mnohé z vás poslední šance, jen nevím, zdali modrá. A pak už zbyde jen provaz na krk, přehozený přes dosud veřejně přístupnou větev!
Když jsme u té přírody, bylo by zajímavé zjistit, jaké další záměry mají příslušní ouřadové Prahy 11 se zbývajícími zelenými kopečky a jaké architektonické perly na nich ještě časem mohou vzniknout. Na kostely je zřejmě prostředků habaděj, jen Volná myšlenka, která potřebuje klubovnu, zase ostrouhá. Za hříšné peníze, vynaložené na nový svatostánek, mohla být po Čechách opravena řada chátrajících, historicky i architektonicky cenných kostelů! Flanďáci, vážně myslíte, že opravdu zblbnete nejateističtější národ Evropy?
Před pár dny konečně zmizely kolem zmíněné novostavby ohrady a bíle svítící nedotčené plochy omítek jsou tím zpřístupněny pro debilní pakáž sprejerskou. Obávám se, že ta dlouho neodolá, jestliže před ničivými pazourami neobstály nové vagony metra či dokonce ani hroby na hřbitovech! Věřícím opravdu nepřeji, aby byl nový kostelíček dříve vyzdoben zvenčí než zevnitř! Ale já pořád píši o kostelíčku, avšak ona je to stavba skoro v rozsahu katedrály a má z ní být údajně komunitní centrum Matky Terezy.
Činnosti té staré ženy jsem si velice vážil, neboť do Indie jsem po dlouhá léta zajížděl, takže mohu kvalifikovaně posoudit, jak tam bylo takového konání zapotřebí. Horší už to bylo s činností jejích následovníků, kteří za peníze z milodarů opatřovali zbraně pro kosovské bandity! Když to vyšlo najevo, povstal náramný poprask nejen v Indii, ale po celém světě, jen naši zaručeně pravdomluvní novináři a televizní zpravodajové, pobírající prý platy kolem 200 tisíc měsíčně, ani nepípli, aby snad nadarmo nebrali jméno blahoslavené! Doufejme, že "Komunitní centrum Matky Terezy" u metra Háje se bude věnovat smysluplnější činnosti, než je podpora vyvražďování a vyhánění zbývajících Srbů z jejich odvěké kosovské vlasti! Prostory tady bude mít ono komunitní centrum veliké a necháme se překvapit, v čem bude jeho činnost spočívat a nebudou-li se zde pokoušet civilizovat české domorodce nějací cizí misionáři. In this case, neboli v takovém případě bych rád připomněl epištolu sv. Pavla apoštola k Timoteovi, neboli Epistl of Paul to Timothy: "But they that will be rich fall into temptation and a snare, and into many foolish and hurtful lusts, which drow men in destruction and perdition. For the love of money... e.t.c." "Ale kteříž pak chtějí zbohatnouti, upadají v pokušení, v zlá osidla a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, které pohřižují lidi v zahynutí a zatracení... Kořen zajisté všeho zlého jest láska k penězům a lidé jich žádoucí pak pobloudili od víry a sami se naplnili bolestmi mnohými. Ale ty pak, člověče Boží, z takových věcí utíkej a následuj spravedlnosti, pobožnosti, víry, lásky, trpělivosti, tichosti."
Nevím, nakolik si tato slova z překladu kralického vezme někdo z komunitního centra k srdci a zda se někdo bude ochoten věnovat kromě péče o dušičky též péči o lidské schránky tělesné, lumpenkapitalismem zubožené, neboli charitě, která aspoň předstírá, že současná společnost má ještě nějaké svědomí! Možná však, že misionáři přicestují z Polska a jako bych už dopředu slyšel slova chvály: "Kurwa cholera, jaky to ladny koščul!" Ale ať zde bude působit kdokoliv, což takhle, dear boys, třeba vyvářet polévky pro bezdomovce? Dovedu si živě představit, jak u kotle míchá bramboračku osobně sama nazelenalá Jasnost knížepán ve slušivé kamizole a vůkol zaznívá Jeho líbezná čeština: "Já budu varžit polífka pro ten chudý čésky pakáž, já budu bramborófat!"
Ale teď právě do mých představ vstoupila chmura: Co kdyby si knížecí Jasnost, lidově zvaná "Dlouhá sanice", uvědomila i jinou možnost využití kopečků a věnovala některý svým současným americkým přátelům (S USA až na věky a nikdy jinak, pánbu s námi a zlý pryč!) na stavbu radarové základny, aby to gringové měli do hospod a bordelů blíž než ze zapadlého Trokavce? Tam se ti boys budou určitě nudit a začnou z dlouhé chvíle šmírovat radarem nejen Rusko a celou Evropu, samosebou i západní, která se však už při pouhém pomyšlení začíná ošívat, ale též houbaře a báby s klestím v okolních lesích! Copak báby, ty už jsou vesměs v poprodukčním věku, ale běda houbařům, pokud je radar o pulsním výkonu 10 megawattů lízne - bude ámen s plodností a dlouhověkostí! Víme ještě z vojny, jak nebezpečné dovedou být radary o mnohonásobně nižším výkonu, i že vždycky něco ulítne kolem! Někteří naivkové si to na sebe nechávali zářit ve snaze vyhnout se chomoutu manželství, než šli, štváni chtíčem, na rande. Ale třeba byli později vděční za přátelskou sousedskou výpomoc, když zatoužili po potomcích! Z kopečku na Hájích by nebyl problém plně ozářit i Strakovku a senátní konírnu, což by však nemuselo být národu až zas tak docela ku škodě, kdyby individua tam se poflakující nebyla schopna rozmnožování a chlapcům s gulama by jejich pýcha pouze překážela v kaťatech! Konečně, pokud by radar stál tady, upustili by možná ruští maršálové od zaměření raket Topol na zolotuju Prágu, vždyť i bratr Žižka ji ušetřil, ačkoliv měl na Pražany pořádnou pifku! Ale je jiná doba, Rusy coby přátele a slovanské bratry jsme vypoklonkovali a nemáme pro ně dobrého slova, ačkoliv jich zde padlo na sto čtyřicet tisíc. Ale dnes vládnou v Rusku buržousti jako v Americe a navíc vědí, kdo si na jejich suroviny brousí zuby jako na iráckou a íránskou naftu, takže si budou svůj majetek bránit, padni komu padni!
Co se Prahy týče, připomenu proroka Sofoniáše, anglicky Zephaniah: "Woe to her that is filthy and polluted, to the oppressing city!" Neboli "Běda městu tomuto hltavému a poskvrněnému a utiskujícímu!" Podobně praví Nahum: "Woe to the bloody city! It is all full of lies and robbery; the prey departhed not." A hezky česky: "Běda městu krvavému; je plné lži, ukrutenství a neodchází z něho loupež!"
Pro obyvatele Trokavce nic z Bible nemám, neboť jsou nevinní a vědí, že budovat pevný radar je stejně chytré, jako chodit na hony v převleku za zajíce. Ale ještě připomenu Micheáše, anglicky Micah, těm, kteří dnes o nich bez nich i o nás bez nás rozhodují: "They shall lick dust like a serpent, they shall move out of their holes like worms of the earth..." čili: "Budou lízati prach jako had a jako hadi zemští s třesením polezou z děr svých..."
Současní mocipáni, chovající se k vlastní zemi jako k dobyté kořisti, se nyní mylně domnívají, že mohou beztrestně nejen kopce brdské či kopečky na Hájích, ale vůbec celou zemi využít všelijak; a mohou i soutěžit, kdo přijde s větší pitomostí. Jen pochybuji, že využití bude smysluplné, abych použil módní výraz! Avšak pokud by vedle nového kostela na Hájích schválili novostavbu Národní knihovny ve tvaru obřího zeleného kravského lejna, byla by aspoň ušetřena Letná! Že by však vzniklo něco skutečně účelného, to lze jen těžko očekávat.
Ostatně, v posledních sedmnácti létech toho v Česku, navzdory bouřlivé výstavbě, příliš mnoho účelného a smysluplného nevzniklo!
Autor: Gandalf Šedý
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |