Sáhl jsem po dobré knize. Její autor Karel Krejčí (1904-1979) ji nazval PRAHA LEGEND A SKUTEČNOSTÍ a u nás vyšla v roce 1967, krátce nato v Polsku a v Maďarsku. Nyní vychází v pražském nakladatelství XYZ. Dobrých knih o našem překrásném hlavním městě nebude nikdy dostatek. Hlavně těch, které vycházejí z pera opravdových znalců, jakým byl i literární historik formátu Vladimíra Kováříka nebo například stále tvořícího Radko Pytlíka. To člověk pozná okamžitě, že autor své věci nadmíru rozumí.
Literární vědec a filozof Karel Krejčí si ještě nepotrpěl na objevování historických skandálů a pletich, kterými se to v soudobé literatuře o minulosti jenom hemží, v níž nechybějí ani vylhané a vymyšlené historky, provázející čtenáře od jedné záhady k druhé. Cožpak bychom si dnes mohli přečíst v úvodu knihy podobná autorova slova: "Tato knížka chce, pokud je to vůbec možné, postihnout legendotvorný mechanismus ve všech jeho složkách, osvětlit jejich složitou souhru. Z ohromného bohatství materiálu pochopitelně vybírá, ale nic apriori neodmítá ani nebeletrizuje. I zcela evidentní výmysl, který by historik vůbec ani nevzal v úvahu, může mít v této souvislosti svou zajímavost. Autor se snaží udržovat stále jasnou hranici mezi tím, co můžeme pokládat za prokázanou skutečnost a tím, co je výplodem fantazie, nenechávat také čtenáře na pochybnostech o provenienci jednotlivých zpráv a stupni hodnověrnosti, které je jim možno přisoudit. Sám nic nepřidává, kromě konstrukce celku a pokusů o interpretaci, při nichž často musí operovat hypotézami, které v mnohých případech nikdy nebudou ani potvrzeny, ani vyvráceny; nelze se však bez nich obejít."
Kniha Praha legend a skutečností nepotřebuje dlouhého slovního komentáře, klade na stůl mýtus Vyšehradu, přivádí nás k Praze královské, heroické i tragické, fantastické, k nesrozumitelným svatým.
Jak aktuální pro dnešek je Krejčího objasnění příběhu Karla Sabiny, který byl usvědčen z tajné spolupráce s nenáviděnou rakouskou policií a prohlášen za zrádce národa. Byl skandalizován, ignorován, proklínán celou českou veřejností, byly o něm napsány romány. S Krejčího Sabinou pochopíme lépe zákulisí lustračního zákona naší doby a smysl aktérů. Uvědomíme si, jak každá historická etapa v české skutečnosti potřebuje pranýř a kamenování, pálení čarodějnic. Je zajímavé, že přes tyto vlastnosti, které máme v krvi, zatím nikdo ze současníků spisovatelské obce nesáhl po látce neprolustrovaných veličin české společnosti, nikdo netouží objevit zákulisí celé této dramatické skandalizace bratrovražedného šílenství.
Autor: Zdeněk Hrabica
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |