ROMÁNOVÁ KOLÁŽ KOUZELNÍKA DUMASE

   Stendhalův příběh je znám: jeho později slavná kniha O lásce si našla během prvních čtrnácti let jen sedmnáct čtenářů. Stendhal se nedožil uznání svého jedinečného díla. Příběh Alexandra Dumase otce se dlouho zdál opačný: autor ve své čtyřicítce slavný, čtený a ctěný intenzivně psal až do konce svých dnů, ale sláva byla v posledních jeho letech tatam.
   Když umřel jeho vrstevník a přítel Victor Hugo, jeho ostatky uloženy ihned s velkou pohřební pompou do Pantheonu. Dumas byl pantheonizován teprv 132 let po smrti, dvě stě let po narození. A od toho roku 2002 si Francie a s ní i celý kulturní svět objevuje Dumase jeho posledních let jako autora překvapivě až do konce nejen plodného, ale i slovesně pozoruhodného.
   Čeští dnešní režimní recenzenti se vzpírají to uznat, v křiklavém rozporu s přijetím posledního nedokončeného dílu napoleonské trilogie francouzskou kritikou namlouvali čtenářům, že Rytíř de Sainte Hermine nestojí za nic, a nyní Dumasovu MADAME LAFARGE (v Paříži knižně až 2005, u nás Brána, Praha 2007, překlad Věry Šťovíčkové-Heroldové) recenzentka odbývá jako polotvar, mistru fantazie prý současnost svázala ruce.
   
Ve skutečnosti románová koláž s podtitulem Důvěrné vzpomínky, která vyšla v 35 pokračováních od 26/9 1866 v časopise Les Nouvelles a pro knižní vydání ji připravil znalec Dumase Claude Schopp, představuje dílo v mnohém průkopnické. Ze Vzpomínek, Let vězení a dopisů Marie Cappelle, po provdání madame Lafarge, která byla odsouzena na doživotí za vraždu svého surového manžela (ač se k ní nikdy nepřiznala), a ze svých nemnohých vzpomínek na tuto svou krajanku Dumas složil úchvatnou slovesnou koláž jako vypravěč až nečekaně věcný, psychologicky pronikavý.
   Dumase upoutal zřejmě netoliko osud nešťastnice, ale i její výjimečné umění psát. Lafarge psala o kraji, "kde člověk nemůže jet kočárem, ani když je pevně odhodlán zlomit si vaz", anebo dopis uzavřela slovy "...škrábu jako kočka a miluji tě jako pes". Dumasovi byl ten tón blízký, Mariino vyprávění nemusel vylepšovat, naopak, podobně lakonicky její vyznání komentuje:
   "Poslechněme si ji, až dosud mluvila pravdu. / Teď začne lhát."
   Dumas se k stáru neopakoval, naopak: hledal a nalézal; Madame Lafarge je objev: dosud neznámé arcidílo románové koláže.

Autor: Milan Blahynka


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)